Článek porovnávající českou a německou metodiku vyčíslování nepřiměřených nákladů regulace.
ABSTRAKT: Rámcová směrnice o vodě vyžaduje, aby všechny vodní útvary na území členských států EU dosáhly „dobrého stavu“ do roku 2015/2021/2027. Protože je dosažení „dobrého stavu“ pro mnoho vodních útvarů náročné, došlo k růstu poptávky po analýze nepřiměřených nákladů, jelikož nepřiměřené náklady jsou jedním z důvodů, který ospravedlňuje prodloužení stanovené lhůty. Tato skutečnost vedla v Evropě k vytvoření mnoha přístupů. V roce 2015 vznikla i oficiální česká metodika založená na analýze nákladů a výnosů a německý přístup „New Leipzig approach“ založený na kritériích a nákladovém stropu. Oba přístupy odhadují náklady na dosažení „dobrého stavu“, ale významně se liší v hodnocení benefitů. Česká metodika identifikuje různé skupiny užitků, převádí je na peněžní hodnotu a porovnává je s náklady na realizaci opatření. Německá metodika stanovuje, jak přiměřené je alokovat prostředky na dodatečná opatření na základě velikosti veřejných výdajů v minulosti, objektivní vzdálenosti od dosažení „dobrého stavu“ a dle generovaných dodatečných užitků. Obě metodiky byly testovány v malém povodí Stanovic v České republice s podobnými výsledky, což umožňuje porovnání obou přístupů, které tyto metodiky představují. Dosažení „dobrého stavu“ je v obou případech posouzeno jako přiměřené. Aplikace obou metodik je spojena s řadou problémů (např. nedostupnost dat, přesnost odhadu), což je dále diskutováno v článku.
Citace: Macháč, J., Brabec, J. (2018). Assessment of Disproportionate Costs According to the WFD: Comparison of Applications of two Approaches in the Catchment of the Stanovice Reservoir (Czech Republic). Water Resources Management (Vol., 32, No. 4, pp. 1453-1466). https://doi.org/10.1007/s11269-017-1879-z