Co je zranitelnost povodněmi, přírodě blízké opatření a jaký význam mají malé vodní plochy?
Série tří studií a letáků se věnuje dílčím aspektům povodní, kterými se zabýval projekt Sasko-český management povodňových rizik II (STRIMA II) financovaného z prostředků Evropské Unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Více informací o projektu STRIMA II zde.
Zranitelnost
Celosvětově jsou povodně jedním z nejzávažnějších přírodních nebezpečí, proto je důležité zaměřit se na snížení jejich dopadů. To však vyžaduje, jak detailní porozumnění jednotlivých aspektů, tak pochopení komplexní podstaty. Mezi klíčové pojmy pro management povodňových rizik patří právě zranitelnosti. Míra zranitelnosti se určuje zvlášť pro populaci a pro různé typy objektů nebo například aktivit. Detailně je zranitelnost popsána v letáku a studii.
Citace: Raška, P. et al. (2018). Zranitelnost povodněmi: Informační materiál k hodnocení zranitelnosti povodněmi pro veřejnou správu a soukromé subjekty. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení:
Informativní leták: Jak rozumět zranitelnosti povodněmi? (česká verze)
Informativní leták: Wie ist Verletzbarkeit durch Hochwasser zu verstehen? (německá verze)
Přírodě blízká protipovodňová opatření
Přírodě blízká protipovodňová opatření jsou realizována v krajině, na vodním toku nebo v lidských sídlech a využívají zelenou a modrou infrastrukturu. Kromě těchto funkcí často poskytují i řadu dalších přínosů pro ekosystémy (např. ochrana půdy před erozí). Opatření, o které se jedná v případě povodní, jsou například poldry, tůně nebo meze. Jejich funkce vzhledem k povodním spočívá v zachycení vody v krajině, spomalení postupu a zachycení přívalových srážek a případných povodňových vln. Výstupy se zaměřují především na ekonomické aspekty (náklady a přínosy) a na poskytované ekosystémové služby.
Citace: Macháč, J. et al. (2018). Klasifikace a hodnocení přírodě blízkých protipovodňových opatření na vybraných veřejných statcích životního prostředí. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení:
Informativní leták: Co jsou a jaké přínosy mají přírodě blízká protipovodňová opatření? (česká verze)
Informativní leták: Was versteht man unter naturnahen Hochwasserschutzmaßnahmen? (německá verze)
Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování
Období sucha ale i přívalových srážek vyžaduje změnu hospodaření s vodními zdroji. Možná strategie je zlepšit schopnost zadržet srážky co nejblíže místu jejich dopadu, a zpomalit tak odtok vody z povodí. Řešením může být vznik drobných vodních ploch v krajině, konkrétně různé typy tůní, soustav tůní a mokřadních ekosystémů. Výhodou je, že některé z nich, pak ani nemusí být trvale naplněny vodou a nemají žádnou technickou regulaci odtoku a zároveň plní v krajině celou řadu vzájemně souvisejících funkcí. S realizací ale také souvisejí možné bariéry na které lze narazit jako jsou vlastnické vztahy v území nebo nedostatečný zdroj financování. Více najdete v studii a letáku.
Citace: Slavíková, L. et al. (2019). Drobné vodní plochy v krajině jako komplexní nástroj k retenci vody v ploše povodí. Výsledky institucionální analýzy. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení:
Informativní leták: Drobné vodní plochy v krajině: jejich funkce a bariéry budování (česká verze)
Informativní leták: Kleinwasserflächen in der Landschaft: ihre Funktion und Hindernisse bei der Errichtung (německá verze)