Jakou formu prvků modrozelené infrastruktury (přírodní nebo polopřírodní) preferují obyvatelé Liberce?
Modrozelená městská infrastruktura (MZI) poskytuje mnoho pozitivních ekosystémových služeb, které si obyvatelé často neuvědomují (např. regulace mikroklimatu, zadržování vody atd.). Otázkou pro urbanisty, kteří si jsou těchto služeb vědomi, je, nakolik musí při plánování nových nebo revitalizaci stávající prvků MZI zohlednit různorodost preferencí místních obyvatel, kteří obvykle zohledňují pouze estetickou a rekreační hodnotu. Tato studie využívá data z výběrového experimentu mezi obyvateli Liberce, aby odhalila, jaké kombinace přírodních nebo polopřírodních prvků a rekreačního vybavení respondenti preferují a jak silné jsou jejich preference z hlediska ochoty platit. Respondenti studie preferovali přírodní formy prvků před polopřírodními. Na základě modelů bylo možné identifikoval dvě skupiny respondentů, které se liší preferencemi, kompromisy a sociodemografickými charakteristikami: (i) skupinu tvořící převážně starší vzdělané ženy, které preferují přírodní prvky a vyšší míru vybavení parků; (ii) převážně méně vzdělaní muži, kteří nemají rádi městské zahrady a polopřírodní toky a necení si vybavení parků. Na základě výsledků doporučujeme, aby územní plánovači a správci zeleně navrhovali a realizovali v Liberci více přírodě blízkých prvků, které jsou v souladu s preferencemi respondentů.
Citace: Macháč, J.; Brabec, J.; Arnberger, A. (2022). Exploring public preferences and preference heterogeneity for green and blue infrastructure in urban green spaces. Urban Forestry & Urban Greening 75. https://doi.org/10.1016/j.ufug.2022.127695
Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele
Jak mohou hry (tzv. serious game) přispívat k diskusi o přechodu na více holistický přístup v rámci managementu povodňových rizik?
Serious gaming is increasingly used to explore important real-world problems and a growing number of serious games are addressing flood-related issues. However, there has been limited synthesis of these attempts and their contributions to the ongoing shift toward a more holistic and governance-based flood resilience perspective in flood risk management (FRM). This international review collates and analyses these attempts in order to develop a knowledge base of serious gaming in the field of FRM. It contains 37 games that were developed with different rationales that include engaging players in the topic of FRM, supporting practice by exploring future options through collaboration, improving communication of FRM, as educational tools, and to collect research data. The gameplay countries and player characteristics, game characteristics, relevance to FRM, game rationales, and collection of data are explored in this paper. Identified serious games provided an unconventional and entertaining approach to engage stakeholders on flood-related issues. The review analysed the serious games in light of the shift toward flood resilience and identified limitations in the documentation of serious games and their potential in understanding the longer-term impacts of gameplay on players. Furthermore, the vast majority of reviewed games were played in a single country and missed out on understanding the cultural production and perspectives of FRM that could support cross-cultural learning and inspiration for future FRM strategies. Overall, the review identified an important role for serious games in the shift toward governance and the adoption of more holistic flood resilience perspectives.
Citace: Forrest, S. A.; Kubíková, M.; Macháč, J. (2022). Serious gaming in flood risk management. WIREs WATER 9(4). https://doi.org/10.1002/wat2.1589
Ke stažení: Článek dostupný u vydavatele
Jak se připravit na implementaci taxonomie EU v zemědělském sektoru v ČR? Vývoj nástrojů na podporu rozhodování a hodnocení dopadů regulace
Pro naplňování cílů EU v rámci New Green Deal, dosahování uhlíkové neutrality apod. vzniká řada dílčích nástrojů. Jedním z nich je Taxonomie EU, která představuje systém klasifikace ekonomických aktivit vzhledem k jejich environmentálním dopadům. Taxonomie EU má za cíl podpořit soukromé investice do udržitelného růstu a přispět ke klimaticky neutrální ekonomice v řadě různých odvětví. Zemědělství je jedním z nich.
Cílem projektu je příprava vhodného prostředí pro zavedení chystaných požadavků EU na hodnocení udržitelnosti hospodaření v resortu zemědělství a lesnictví, resp. vytvoření klasifikačního systému tohoto hodnocení, tzv. Taxonomie, a to jak pro cílové podniky, které budou mít povinnosti či záměr hodnocení provádět a zveřejňovat, tak pro finanční instituce a investory. Součástí projektu, který na základě analýzy vhodných datových podkladů (IS RESTEP, další veřejné i neveřejné zdroje), přístupů typu Life Cycle Assessment, uhlíková stopa, vodní stopa apod. a evropských i národních požadavků připraví metodiku a sadu softwarových nástrojů pro podniky a finanční sféru, bude také komplexní a průběžně projednávaný podklad pro rozhodování Ministerstva zemědělství k nastavení celého systému.
Tým IEEP se v projektu zaměří na institucionální analýzu a hodnocení dopadů zavádění Taxonomie EU v oblasti zemědělství. Bude proto provedena analýza případných konfliktů a bariér spojených s implementací klasifikačního systému udržitelného zemědělství ve vazbě na klíčové aktéry (MZe, MŽP, zemědělské podniky, poskytovatelé úvěrů a pojištění, investory apod.) a dále budou vyhodnoceny celkové dopady zavádění ve vazbě na vzniklý návrh klasifikačního systému udržitelného zemědělství v podobě dokumentu obdobnému ke zprávám RIA.
Zadavatel: | Národní agentura pro zemědělský výzkum, Ministerstvo zemědělství ČR |
Období řešení: | 01/2022–12/2025 |
Kontaktní osoba: | Jan Macháč, e-mail: machac@e-academia.eu |
Řešitelský tým: | Jan Macháč, Martin Špaček, Jan Brabec, Eliška Mičová, Lenka Zaňková (Zemková) |
Ve spolupráci | Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů |
Jak se připravit na implementaci taxonomie EU v zemědělském sektoru v ČR? Vývoj nástrojů na podporu rozhodování a hodnocení dopadů regulace
Cílem projektu je příprava vhodného prostředí pro zavedení chystaných požadavků EU na hodnocení udržitelnosti hospodaření v resortu zemědělství a lesnictví, resp. vytvoření klasifikačního systému tohoto hodnocení, tzv. Taxonomie. Více informací a projekt je ke stažení ZDE.
Zpráva pro klíčové aktéry zaměřená na představení Taxonomie EU
Zpráva pro klíčové aktéry se zaměřila na představení nového nástroje environmentální politiky EU. Pod pojmem Taxonomie EU se skrývá systém klasifikace ekonomických aktivit vzhledem k jejich environmentálním dopadům, který má za cíl podpořit soukromé investice do udržitelného růstu a přispět ke klimaticky neutrální ekonomice. Vychází z Nařízení (EU) 2020/852 a týká se účastníků finančního trhu a dále v současné době především velkých podniků (s více než 250 zaměstnanci a obratem vyšším než 40 milionů EUR) s povinností poskytování tzv. nefinančních informací (nefinančního reportingu) o své činnosti a produkci emisí. Jedná se o regulaci, která se prostřednictvím finančního sektoru (zavedením tzv. udržitelného financování) promítá do jednotlivých vybraných odvětví. Zpráva představuje základní principy a subjekty, kterých se Taxonomie EU dotýká s důrazem na zemědělství, energetiku a dopravu.
Citace: Macháč, J.; Ivan, S.; Špaček, M.; Brabec, J. (2022). Taxonomie EU: základní principy a dotčené subjekty. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP)
Ke stažení: Celá kniha zde
Mezinárodní diskusní online seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ proběhl 9.12.2020. Na níže uvedených odkazech vám přinášíme záznam ze semináře.
Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje.
Během semináře bylo diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů, zda to vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost a jaké vedou cesty k financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupili jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu. Záznam z první sekce můžete shlédnout zde.
V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ byli panelisty Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company. Záznam z druhé sekce můžete shlédnout zde.
Seminář pořádala Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a IEEP UJEP. Organizace semináře byla podpořena Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a projekty Climate Investment Capacity a Smart Region – Smart Cities – Smart Communities.
Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.
Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?
Kdy: 9.12.2020 od 16:00
Kde: online (ZOOM)
Registrace: https://tinyurl.com/yyvvtmx6
Jazyk: Angličtina
V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.
V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.
Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.
Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.
Účast na akci je bezplatná.
Proč se lidé zapojují do městského zahradničení a co je motivuje stát se členem komunitní zahrady?
Abstrakt: Městské zahradničení poskytuje obyvatelům celou řady užitků. Studie zabývající se přínosy komunitních zahrad (KZ) jsou převážně kvalitativní, zaměřené na motivace jejich zakladatelů. Cílem našeho kvantitativního výzkumu je objasnění toho, proč se obyvatelé ČR stávají členy KZ. Článek odpovídá na výzkumnou otázku: Jaké faktory podporují vstup členů do KZ? Článek se zabývá rovněž tím, jak se tyto faktory liší v závislosti na poloze KZ v odlišně městské struktuře. Data byla získána pomocí online průzkumu od členů z 28 KZ po celé ČR, a to jak z hlavního města, tak z menších měst. Významnost faktorů byla zkoumána pomocí statistických analýz a logit modelů. Výzkum ukázal, že hlavní motivací pro členy není samotná produkce plodin, ale spíše trávení volného času, společenský kontakt a relaxace. Mezi další klíčové faktory patří předávání zkušeností a poznatků o přírodě dětem, které se vyskytuje převážně u členů s předchozími zkušenostmi s pěstováním. Na základě našich výsledků mohou KZ přispět k rozvoji veřejného života a ke zlepšení veřejného prostoru. Mohou tak přispět k větší podpoře ze strany místních rozhodovacích orgánů nebo územních plánovačů.
Citace: Dubová, L., Macháč, J., Vacková, A. (2020). Food Provision, Social Interaction or Relaxation: Which Drivers Are Vital to Being a Member of Community Gardens in Czech Cities?, Sustainability, 12, 9588; doi:10.3390/su12229588
Novinky z vědeckého života našich meziuniverzitních týmů v podobě pravidelného NEWSLETTERU!
Jaké existují otázky a problémy při realizaci přírodě blízkých retenčních opatření na soukromé půdě?
Abstract: Nature-based solutions (NBS) in Flood Risk Management require more—and mostly privately owned—land, and more diverse stakeholder involvement than traditional (grey) engineering approaches. This also implies that there are challenges related to different disciplines. Flood risk management with NBS is an issue not only of technical expertise, but it asks for land-use planning, economics, property rights, sociology, landscape planning, ecology, hydrology, agriculture and other disciplines to cope with the challenges of implementing them. Nature-based FRM is thus an inter- and transdisciplinary endeavor. In the book, cases are presented that develop, demonstrate or deploy innovative systemic and yet locally attuned NBS (i.e., green and blue infrastructure and ecosystem-based management approaches, in rural and urban areas).
Citace: Hartmann T., Slavíková L., McCarthy S. (eds) Nature-Based Flood Risk Management on Private Land. Springer, Cham. ISBN: 978-3-030-23841-4
Ke stažení: ↓Nature-Based Flood Risk Management on Private Land