Článek porovnávající českou a německou metodiku vyčíslování nepřiměřených nákladů regulace.

ABSTRAKT: Rámcová směrnice o vodě vyžaduje, aby všechny vodní útvary na území členských států EU dosáhly „dobrého stavu“ do roku 2015/2021/2027. Protože je dosažení „dobrého stavu“ pro mnoho vodních útvarů náročné, došlo k růstu poptávky po analýze nepřiměřených nákladů, jelikož nepřiměřené náklady jsou jedním z důvodů, který ospravedlňuje prodloužení stanovené lhůty. Tato skutečnost vedla v Evropě k vytvoření mnoha přístupů. V roce 2015 vznikla i oficiální česká metodika založená na analýze nákladů a výnosů a německý přístup „New Leipzig approach“ založený na kritériích a nákladovém stropu. Oba přístupy odhadují náklady na dosažení „dobrého stavu“, ale významně se liší v hodnocení benefitů. Česká metodika identifikuje různé skupiny užitků, převádí je na peněžní hodnotu a porovnává je s náklady na realizaci opatření. Německá metodika stanovuje, jak přiměřené je alokovat prostředky na dodatečná opatření na základě velikosti veřejných výdajů v minulosti, objektivní vzdálenosti od dosažení „dobrého stavu“ a dle generovaných dodatečných užitků. Obě metodiky byly testovány v malém povodí Stanovic v České republice s podobnými výsledky, což umožňuje porovnání obou přístupů, které tyto metodiky představují. Dosažení „dobrého stavu“ je v obou případech posouzeno jako přiměřené. Aplikace obou metodik je spojena s řadou problémů (např. nedostupnost dat, přesnost odhadu), což je dále diskutováno v článku.

Citace: Macháč, J., Brabec, J. (2018). Assessment of Disproportionate Costs According to the WFD: Comparison of Applications of two Approaches in the Catchment of the Stanovice Reservoir (Czech Republic). Water Resources Management (Vol., 32, No. 4, pp. 1453-1466). https://doi.org/10.1007/s11269-017-1879-z

Zvláštní číslo mezinárodního časopisu zabývající se realizací povodňových rozlivů na soukromé půdě.

Zvláštní číslo bylo sestaveno jako jeden z prvních výstupů námi řízené COST akce LAND4FLOOD (land4flood.eu).

OBSAH:

Hartmann, T., Jílková, J., Schanze, J.: Land for flood risk management: A catchment‐wide and cross‐disciplinary perspective. DOI: 10.1111/jfr3.12344 (dostupné zde).

Bornschein, A., Pohl, R.: Land use influence on flood routing and retention from the viewpoint of hydromechanics. DOI: 10.1111/jfr3.12289 (dostupné zde).

Jüpner, R.: Coping with extremes – experiences from event management during the recent Elbe flood disaster in 2013. DOI: 10.1111/jfr3.12286 (dostupné zde).

Pant, R., Thacker, S., Hall, J.W., Alderson, D., Barr, S.: Critical infrastructure impact assessment due to flood exposure. DOI: 10.1111/jfr3.12288 (dostupné zde).

Milman, A., Warner, B.P., Chapman, D.A., Short Gianotti, A.G.: Identifying and quantifying landowner perspectives on integrated flood risk management. DOI: 10.1111/jfr3.12291 (dostupné zde).

Tarlock, D., Albrecht, J.: Potential constitutional constraints on the regulation of flood plain development: three case studies. DOI: 10.1111/jfr3.12274 (dostupné zde).

Seher, W., Löschner, L.: Balancing upstream–downstream interests in flood risk management: experiences from a catchment‐based approach in Austria. DOI: 10.1111/jfr3.12266 (dostupné zde).

Machac, J., Hartmann, T., Jilkova, J.: Negotiating land for flood risk management : upstream‐downstream in the light of economic game theory. DOI: 10.1111/jfr3.12317 (dostupné zde).

Collentine, D.,Futter, M.N.: Realising the potential of natural water retention measures in catchment flood management: trade‐offs and matching interests. DOI: 10.1111/jfr3.12269 (dostupné zde).

McCarthy, S., Viavattene, C., Sheehan, J., Green, C.: Compensatory approaches and engagement techniques to gain flood storage in England and Wales. DOI: 10.1111/jfr3.12336 (dostupné zde).

Slavikova, L.: Effects of government flood expenditures: the problem of crowding‐out. DOI: 10.1111/jfr3.12265 (dostupné zde).

Ovlivňují socio-demografické charakteristiky domácností produkci komunálního odpadu?

ABSTRACT: Increasing pressure of the European Union on diverting municipal waste from landfills requires an active role of households and commands a radical change of their behavior. Knowledge of behavioral patterns enables an effective design of municipal waste management systems. Based on several factors influencing environmental behavior, this paper aims at analyzing differences in municipal waste generation among Czech municipalities using socio-demographic factors. A set of 12 characteristics for 5445 Czech municipalities was investigated. Using ordinary least squares regression, we developed a model with eight indicators describing household size, gender, completed education level and diverse housing characteristics. Even though the model explains only 5.1% of waste generation variability among Czech municipalities, it is statistically significant. Other factors such as age or population density do not improve the model significantly. The resulting model will be used as a basis for further spatial analysis.

Citace: Rybová, K., Slavík, J., Burcin, B. et al. J Mater Cycles Waste Manag (2018), doi: https://doi.org/10.1007/s10163-018-0734-5