Cílem projektu je zkoumat krátkodobé i dlouhodobé změny dopravního chování v důsledku vzniku epidemie Covid-19 a širší společenské dopady, které se změnou mobility souvisejí – změny nákupního chování, volnočasových aktivit, v dojížďce do zaměstnání/za studiem apod. Znalost těchto trendů je klíčová pro nasměrování strategického rozvoje a formulaci doporučení pro podporu udržitelné městské mobility.
Projekt dále přinese znalost o osvědčených přístupech k dopravním opatřením v období největší krize spojené s Covid-19 tak, aby se česká města mohla v rámci vlastního dopravního plánování na další případnou krizi efektivně připravit. Projekt využije především výzkumné metody ekonomie, ekonometrie, sociologie a geografie. Řešitelský tým tvoří společenskovědní výzkumníci a sociologové z praxe.
Cílem projektu je vytvořit metodiku pro management velkoplošných chráněných území (zejména národních parků a vyšších zón chráněných krajinných oblastí), jak efektivně řešit problémy spojené s nadměrnou dopravní zátěží a jak zahrnout plánování rozvoje udržitelné mobility do jejich strategických dokumentů a rozhodovací praxe.
Hlavním výstupem projektu je certifikovaná metodika na tvorbu plánů mobility pro environmentálně citlivá území doplněná databází příkladů dobré praxe řešení dopravy do/na a po chráněných oblastech. Dále vzniknou datové soubory ze sociologických šetření ve vybraných územích a technická zpráva z těchto šetření. Budou zpřesněny počty a struktura návštěvníků. Zjištěné poznatky budou postupně publikovány v relevantních odborných časopisech a v technických zprávách.
Hlavním cílem projektu je zkvalitnit výuku v oblasti plánování udržitelné městské mobility. Snahou je rozšíření praktických dovedností studenta použitím metody výuky zaměřené na praktické projekty. Cílem této metody je zajistit soulad výzev reálného světa s požadavky na implementaci Plánu udržitelné městské mobility (PUMM), které Evropská komise považuje za měřítko pro plánování městské mobility, které je mnohými evropskými městy široce přijímáno. Dalším cílem je podpora studentů v osvojování znalostí a dovedností.
Ke splnění tohoto požadavku bude vytvořena společná internetová výuková platforma. Jejím hlavním úkolem bude poskytnout přístup ke všem výukovým materiálům, pokynům a případovým studiím vytvořeným jako intelektuální výstupy projektu. Tato platforma však přesahuje zadanou funkci a poskytuje též místo pro zakládání mezinárodních projektových týmů studenty, pokládání otázek a hledání řešení s pomocí uživatelů z jiných univerzit.
Tým Dopravy a mobility se v rámci tohoto projektu zaměřuje na otázky dopravního chování a potenciálu rozvoje alternativ k individuální automobilové dopravě.
Problematiku řešíme prostřednictvím řady případových studií. Jedná se například o analýzu uživatelů car-sharingu a možnosti jeho rozvoje v ČR, analýzu potenciál rozvoje ride-sharingu nebo analýzu dopadů dopravních politik na podporu veřejné dopravy a aktivní (nemotorové) dopravy.
Tým IEEP publikoval několik článků ve významných mezinárodních časopisech:
Článek analyzuje role a postoje vybraných klíčových aktérů, jejich pohled na udržitelnou městskou mobilitu, podmínky pro strategické dopravní plánování a hlavní bariéry zavádění dopravních opatření.
Abstrakt: During recent decades, the debate on how to sustain urban mobility has accelerated. Transport decision-making has been more reflective of sustainability issues and quality of life in cities; this process has especially accelerated with the setting of modern urban mobility planning concepts, substantially focusing on transport demand regulation and management, and Sustainable Urban Mobility Plans taking over the role of cities’ primary transport-related strategic documents. The approaches to sustainable mobility visioning and planning differ within cities, as do their key stakeholders’ opinions. Our research aims to reveal the main shared viewpoints on the preferred paths towards sustainable urban mobility. We use the Q method, which is a statistical method to study subjectivity. It enables determination of characteristic shared viewpoints on a particular subject. A qualitative analysis assessing subjective opinions is combined with the quantitative approach of a factor analysis of statements ranked by respondents. The study was undertaken on 36 carefully selected stakeholders situated within the Czech Republic. Our results indicate that even stakeholders sharing the same definition of sustainable urban mobility may substantially differ in regard to their ideas on how to achieve it. Furthermore, we show that some of the attitudes expressed and measures appreciated by our respondents would not be recognised as sustainable by environmentalists. There is still a wide gap between sustainable mobility theory and its implementation in practice. All these findings represent barriers to sustainable mobility development in urban areas. Therefore, the paper also conveys relevant policy implications.
Citace: Brůhová Foltýnová, H., Vejchodská, E., Rybová, K., & Květoň, V. (2020). Sustainable urban mobility: One definition, different stakeholders’ opinions. Transportation Research Part D, 87, https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102465
Ke stažení: Článek k dispozici u vydavatele zde
Různé postupy posuzování výjimek z důvodu nepřiměřených nákladů při implementaci Rámcové směrnice vodní politiky
Abstrakt: Many Central European water bodies that failed to achieve the good ecological and chemical status required by the Water Framework Directive in the first management cycle are expected to again fail in the second cycle. An exemption from achieving good status may be applied for under certain circumstances but must be justified. One option is to show that achieving good status is not cost proportionate, but no uniform methodology for assessing proportionality exists in the EU. The paper maps the existing approaches to this type of justification in the Central European countries. The methods used to justify exemptions differ significantly among the countries. A large majority of reports mention monetary cost–benefit analysis, although a range of other methods such as distribution of costs, affordability and criterial cost–benefit analysis are also utilised. The findings show that countries that have experience with proportionality assessment from the first management cycle or have created clear and easy-to-use methodologies (or none) are more likely to justify the exemption by citing disproportionate costs; on the other hand, a higher complexity of methodology – such as used in the Czech Republic – creates incentives to avoid using the disproportionate-cost justification and to instead utilise other available types of justification.
Citace: Macháč, J., Brabec, J., & Vojáček, O. (2020). Development and Implementation of the Concept of Disproportionate Costs in Water Management in Central Europe in the Light of the EU WFD. Water Alternatives, 13(3), 3
Ke stažení: ↓zde
Co je to svépomocná ochrana přírody? Proč a jak v České Republice fungují soukromé rezervace?
Abstrakt: Although private or community initiatives for biodiversity conservation (such as land trusts) have a strong tradition in many countries, rigorous evidence of recently evolved movements in post-socialist countries is missing. This study describes the evolution of Czech land trust movement and analyses their representatives’ motivation for engagement in biodiversity conservation. It also investigates the intensity of interaction among public and land trust conservation efforts. For this purpose, we identified localities in which the territory managed by Czech land trusts overlaps with small-scale public nature reserves managed by regional governments. We conducted semi-structured face-to-face interviews with representatives of all NGOs and regional officials in-charge. Our qualitative analysis revealed that some regional biodiversity conservation officials see land trusts as partners, but others are rather indifferent to, or uninformed about, their activities. Additionally, land trust representatives see themselves as complementing the public effort: their main motivation for engagement is to facilitate biodiversity conservation in addition to the public provision.
Citace: Slavíková, L., Smutná, Z., Žambochová, M., & Valentinov, V. (2020). Public and community conservation of biodiversity–rivalry or cooperation? GeoScape, 14(1), 36
Ke stažení: ↓zde
Jak zapojit žáky ze ZŠ do utváření prostor města? Článek v časopise Moderní obec představuje zkušenosti ze školních fór.
Žáci druhého stupně ZŠ vymýšlí na školních fórech organizovaných Národní sítí Zdravých měst, co je možné změnit ve škole nebo ve městě k lepšímu. Následně své nápady obhajují před spolužáky, ředitelem i zástupci města. Z šetření a rozhovorů vyplývá, že zapojení žáků vede k vyššímu zájmu o město a školu. Spolu s tím se učí formulovat své názory a obhájit si je a najít shodu s ostatními. Více o školních fórech a jejich pozitivním dopadu najdete v příspěvku v časopise určeném zástupcům obcí a měst.
Citace: Slavíková, L., Vejchodská, E. (2020): Školní fóra v českých městech vhodně podporují participaci. Moderní obec 7/2020, s. 38.
Ke stažení:↓Školní fóra v českých městech vhodně podporují participaci