Článek porovnává, jak vlády višegrádské čtyřky v uplynulých 30 letech přistupovaly ke kompenzacím škod způsobených povodněmi a jaký to má vliv na prevenci.

Abstrakt: Flood recovery is an important period in the flood risk management cycle. Recently, flood recovery has become viewed as an opportunity for future flood damage mitigation. Financial flows to cover flood damages and rules regarding their allocation are crucial for supporting or undermining mitigation efforts. In this paper, we map and compare state flood recovery funding in the so-called Visegrad Group Countries (V4), i.e. Czechia, Hungary, Poland and Slovakia, over the past 30 years of their democratic history. We apply a qualitative comparative approach to identify differences and similarities in risk sharing and state flood recovery funding approaches among these countries. Additionally, we reveal how risk sharing is addressed by existing flood recovery funding schemes. The results indicate that national governments have a low willingness to institutionalise ex-ante compensation schemes. Ad hoc instruments initiated shortly after disastrous flooding usually do not provide incentives to reduce future flood damages.

Citace: Slavíková, L., Raška, P., Banasik, K., Barta, M., Kis, A., Kohnová, S., Matczak, P., Szolgay, J. (2020) Approaches to state flood recovery funding in Visegrad Group Countries, Environmental Hazards, 19:3, 251-267, DOI: 10.1080/17477891.2019.1667749

Realizovat opatření v zemědělství na Jižní Moravě má z ekonomického pohledu smysl.

Abstrakt: Ochrana půdy a udržitelné zemědělství se staly klíčovými tématy společné zemědělské politiky EU. Důraz je kladen na tzv. klimaticky chytré zemědělství, přírodě šetrné technologie a realizaci přírodě blízkých opatření pro ochranu půdy, zadržování vody v krajině apod. Současná zemědělská politika je většinou založena na kvalitativním posouzení současného stavu a dopadů technologií. Ekonomické hodnocení stále chybí, ačkoli dotace a jiné formy finanční podpory jsou poskytovány jak z národních prostředků, tak z fondů Evropské unie. Externality v zemědělství nejen generují společenské náklady a zisky pro současnou generaci, ale také silně ovlivňují budoucí blaho. Cílem článku je představit nově vyvinutý přístup, který umožňuje peněžní hodnocení externalit v zemědělství. Proces peněžního hodnocení znamená zahrnutí a výpočet všech nákladů a přínosů včetně pozitivních a negativních externalit přesahujících pouhé čistě finanční náklady a přínosy. Metodika je založena na modifikované analýze nákladů a přínosů s využitím konceptu ekosystémových služeb. Navržený postup je demonstrován na případové studii Jižní Moravy. Tento region v posledních letech bojuje se suchem, ale jeho zemědělské technologie tomu zatím nejsou přizpůsobeny a vhodná přírodě blízká řešení nejsou implementována. Ekonomická analýza se zaměřuje na posouzení externalit a možných opatření. Pokrývá provozní a investiční náklady; ztráty zisku v důsledku poklesu výroby; a přínosy spočívající zejména v zabránění poklesu poskytování regulačních služeb. Výsledky ukazují, že realizace opatření by měla být vždy upřednostňována bez ohledu na změnu klimatu a snižuje společenské ztráty.

Citace: Macháč, J., Trantinová, M., Zaňková, L. (2020). Externalities in agriculture: How to include their monetary value in decision-making?, International Journal of Environmental Science and Technology, 18 p., doi: https://doi.org/10.1007/s13762-020-02752-7

Jak přispívají komunitní zahrady ke zlepšení kvality života nejen jejích členů ale i ostatních obyvatel měst?

Abstrakt: Globalizace, urbanizace a v neposlední řadě i probíhající změna klimatu způsobují v posledních letech stále větší zájem o kvalitu života ve městech a o možnosti jejího zvyšování. Současné společenské změny a změny v životním stylu mohou takové změny podpořit. Komunitní zahrady (KZ) představují jednak snahu o udržitelnou městskou ekonomiku, jednak uspokojují poptávku obyvatel po pěstování vlastních plodin. Přesto si členové KZ možná neuvědomují, jaké jsou přínosy KZ pro její okolí a ostatní obyvatele měst. Cílem tohoto článku je pomocí dvou případových studií z KZ v Praze (KZ Kuchyňka a KZ Vidimova) porovnat přínosy KZ, které vnímají jejich členové, s jejich celospolečenskými přínosy. Vnímané benefity jsou zjišťovány pomocí dotazníkového šetření mezi členy KZ. Celospolečenské přínosy KZ jsou zjišťovány pomocí ekonomické analýzy nákladů a užitků při využití konceptu ekosystémových služeb. Komparativní analýza ukazuje, že čistý společenský přínos KZ je vyšší, než jaký vnímají samotní členové komunitních zahrad. Čistá současná hodnota pro 50letý časový horizont byla vypočtena ve výši 31 550 Euro pro KZ Kuchyňa a 1175 Euro pro KZ Vidimova. Tato ekonomická analýza by měla přispět k větší podpoře zakládání KZ ve městech městskou správou a územními plánovači.

Citace: Dubová, L., Macháč, J., (2019). Improving the quality of life in cities using community gardens: from benefits for members to benefits for all local residents, GeoScape(Vol. 13, No. 1), pp. 68-78, doi: https://doi.org/10.2478/geosc-2019-0005