Podpora tvorby adaptačních strategií Prahy, Brna a Plzně na klimatické změny s ohledem na potenciál zelené a modré infrastruktury.
Cílem projektu je spustit a rozvíjet proces přípravy adaptační strategie měst a navržení a vyhodnocení vhodných adaptačních opatření ve vybraných urbánních oblastech (Praha, Brno, Plzeň) v České republice za podpory ekosystémově založených přístupů. Dílčími cíli projektu je provést posouzení rizik a zranitelnosti spojených se změnou klimatu na lokální a urbánní úrovni, ve spolupráci se zainteresovanými subjekty identifikovat relevantní adaptační opatření, kvantifikovat náklady a přínosy preferovaných adaptačních opatření, připravit a formulovat adaptační strategie měst v návaznosti na „Strategii přizpůsobení změně klimatu v podmínkách ČR“ a zahájit implementační proces adaptační strategie a s ní spojených opatření. Významnou součástí je začlenění prvků „zelené a modré infrastruktury“ a ekosystémových služeb do adaptačního cyklu a do jednotlivých opatření a adaptačních alternativ.
Zadavatel: | Program CZ02 – Biodiverzita, monitoring a změna klimatu (financováno z EHP fondů 2009–2014) |
Období řešení: | 2015–2016 |
Kontaktní osoba: | Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz |
Řešitelský tým: | Jan Macháč, Lenka Dubová, Jiří Louda, Lenka Slavíková, Kristýna Rybová, Eliška Vejchodská, Jiří Moravec |
Ve spolupráci: | CzechGlobe – Global Change Research Institute of the Czech Academy of Sciences Nadace Partnerstí Dopravní fakulta ČVUT Praha Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy CI2, o.p.s. Útvar koncepce a rozvoje města Plzně Institute for the Sustainability Studies, University of Iceland |
Výstupy: | MACHÁČ, J., DUBOVÁ, L., LOUDA, J. 2017. Ekonomická analýza přírodě blízkých adaptačních opatření ve městě. Výsledky případových studií z Prahy, Brna a Plzně. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) Fakulta sociálně ekonomická, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. VEJCHODSKÁ, E., LOUDA, J. 2017. Partnerství obcí s veřejností při správě městské zeleně. Urbanismus a územní rozvoj, 3/2017. ISSN 1212-0855. VEJCHODSKÁ, E., LOUDA, J., DUBOVÁ, L. 2017. Urban Green Space – Beneficial but Costly. New Approaches to Financing. In: Matějková L. (ed.). Proceedings of the 21st International Conference Current Trends in Public Sector Research 2017. Brno: Masaryk University, 2017. Pp. 402-409, ISSN 2336-1239, ISBN 978-80-210-8448-3. MACHÁČ, J., DUBOVÁ, L., LOUDA, J. 2017. Ekonomické zhodnocení společenské přínosnosti zeleně na příkladu Parku pod Plachtami. Zahrada-park-krajina, 1/2017. ISSN 1211-1678 |
Ke stažení: | Ekonomická analýza přírodě blízkých adaptačních opatření ve městě 2017 (pdf) |
Web projektu: | Webová stránka projektu |
Závěry a využití výstupu / projektu: | Podklady pro strategické plánování měst, osvětové publikace pro veřejnou správu a širokou veřejnost |
Pilotní využití konceptu ekosystémových služeb k podpoře podnikání firem na regionální úrovni a optimalizace jejich vlivu na životní prostředí.
Projekt navazuje na projekt Biodiverzita, ekosystémové služby a regionální řetězce tvorby hodnoty a prohlubuje analýzu současného využívání a potenciálu budoucího využití konceptu ekosystémových služeb, tentokrát se zaměřením především podnikatelský sektor (zejména na potravinářství, zemědělství, lesnictví, turismus a včelařství). V rámci projektu je prováděn výzkum firem v pohraničním regionu (se zaměřením na Ústecký a Liberecký kraj) s cílem identifikovat jak vybrané ekonomické sektory, tak konkrétní podniky, kde bude možné uplatnit koncept ekosystémových služeb v rámci standardních aktivit těchto podniků. Širším cílem tohoto projektu je (v modelových firmách) integrovat systém indikátorů sledujících kvalitu biodiverzity a toku ekosystémových služeb a využít těchto indikátorů jak pro ochranu přírody resp. biodiverzity, tak pro zvyšování přidané hodnoty výstupů jednotlivých firem. Výzkum v rámci projektu bude rovněž zaměřen na analýzu potenciálu přeshraniční spolupráce subjektů pro zvyšování přidané hodnoty firemních výstupů. Na projektu se podílejí experti z Polska, Saska a ČR.
Zadavatel: | Deutsche Bundesstiftung Umwelt |
Období řešení: | 2015–2017 |
Kontaktní osoba: | Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz |
Řešitelský tým: | Jiří Louda, Lenka Dubová |
Ve spolupráci: | NETSCI Prof. Dr. Matthias Kramer GmbH Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ Leibnitz Universität Hannover Sächsische Landesstiftung Natur und Umwelt International Meeting Center St. Marienthal Wrocław University of Economics (Faculty of Economy, Management and Tourism in Jelenia Góra) |
Analýza dosavadních zkušeností s využíváním konceptu ekosystémových služeb v akademické i politické sféře v podmínkách ČR.
Projekt je zaměřen na popis aktuálního stavu poznání problematiky ekosystémových služeb a biodiverzity v České republice a její využití v praktické environmentální politice. Akcent byl kladen na analýzu dosavadních zkušeností s managementem ekosystémových služeb v ČR jak na akademické úrovni (publikované odborné články a monografie, realizované projekty), tak na politické úrovni (jaké politické strategické dokumenty týkající se biodiverzity a ekosystémových služeb v ČR existují, jaké podpůrné programy atd.). Širším cílem projektu byla identifikace přínosů a příležitostí, které koncept ekosystémových služeb může přinést ekonomice na regionální úrovni. V rámci projektu se jednalo o trilaterální česko-polsko-saskou spolupráci.
Zadavatel: | Verein für Internationales und Interdisziplinäres Management e. V. |
Období řešení: | 2015 |
Kontaktní osoba: | Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz |
Řešitelský tým: | Jiří Louda |
Ve spolupráci: | NETSCI Prof. Dr. Matthias Kramer GmbH Wrocław University of Economics (Faculty of Economy, Management and Tourism in Jelenia Góra) |
Ocenění užitků poskytovaných přírodou východního Krušnohoří, které vedou ke zvyšování blahobytu místních obyvatel i návštěvníků této lokality.
Česko-německý projekt zaměřený na zmapováním ekosystémových služeb (tj. užitků, které plynou lidem z biologické rozmanitosti a nepoškozených ekosystémů) ve východním Krušnohoří. Jeho cílem bylo vyčíslit a představit jejich hodnotu lidem v regionu a diskutovat lokální nástroje k jejich dalšímu rozvoji či zachování. V průběhu řešení projektu se podařilo ocenit zejména estetické hodnoty, jež pro návštěvníky hor vyplývají z existence přírodě blízkých horských potoků, udržovaných kamenných snosů a pravidelně kosených horských luk. Pro realizaci projektových aktivit byla využita celá řada pokročilých vědeckých metod, jako např. výběrový experiment (choice experiment) a institucionální analýza založená na Institutional Analysis and Development Framework.
Zadavatel: | Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou |
Období řešení: | 2012–2014 |
Kontaktní osoba: | Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz |
Řešitelský tým: | Jan Slavík, Lenka Slavíková, Ondřej Vojáček, Kristýna Rybová, Jiří Louda, Jiří Moravec, Adéla Romášková |
Ve spolupráci: | Institut für ökologische Raumentwicklung (IÖR), Dresden |
Výstupy: | VOJÁČEK, O., KRATOCHVÍL, M. 2013. Assessing the economic value of ecosystem services in the Eastern Ore Mountains: using choice experiment. In ŠAUER, P. — ŠAUEROVÁ, J. (ed.). Environmental Economics, Policy and International Environmental Relations. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2013, s. 165-172. VOJÁČEK, O., LOUDA, J. 2017. Economic Value of Ecosystem Services in The Eastern Ore Mountains, E+M Ekonomie a management, 3/2017. ISSN 1212-3609. BASTIAN, O., SYRBE, R.-U., SLAVIK, J., MORAVEC, J., LOUDA, J., KOCHAN, B., KOCHAN, N., STUTZRIEMER, S., BERENS, A. 2017. Ecosystem Services of Characteristic Biotope Types in the Ore Mountains (Germany/Czech Republic). International Journal of Biodiversity Science, Ecosystem Services & Management. Vol. 13, No. 1. ISSN 2151-3740. pp. 51-71. DOI: 10.1080/21513732.2016.1248865 |
Ke stažení: | Soubory ke stažení |
Web projektu | Webová stránka projektu |
Závěry a využití výstupu / projektu: | Podklady pro obce a města východního Krušnohoří k podpoře udržitelného cestovního ruchu; vytvoření virtuální naučné stezky; bilaterální kurz pro české a německé studenty vysokých škol; osvětové a informační publikace; články ve vědeckých časopisech |
Analýza dopadů omezené alokace finančních prostředků pro velké podniky v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).
Dle rozhodnutí Evropské komise (C 2015; 3039) může v programu OPPIK podpora velkých podniků dosáhnout maximálně (po zohlednění všech výjimek a dalších okolností) necelých 30 % z celkové alokace OPPIK. Toto omezení ohrožuje možnosti vyčerpat disponibilní prostředky programu a tedy dosáhnout cílů OPPIK. Jedním z těchto cílů je i dosažení výrazných úspor energie v rámci specifického cíle 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a 3.5 Zvýšit účinnost soustav zásobování teplem. V rámci projektu byla provedena ex-post analýza projektů podpořených v minulém programovacím období (2007–2013) a proveden výpočet pravděpodobných efektů OPPIKu za stávajícího nastavení programu z hlediska možnosti podpory malých a velkých podniků ve stávajícím programovacím období (2014–2020). Byla také provedena analýza absorpční kapacity pro některé prioritní osy a právní analýza korektnosti stávajícího nastavení OPPIK.
Zadavatel: | Národní centrum energetických úspor, z. s. | |
Období řešení: | 2015-2016 | |
Kontaktní osoba: | Ondřej Vojáček (email: ondrej.vojacek@gmail.com) | |
Řešitelský tým: | Ondřej Vojáček, Jiří Louda, Jan Macháč, Lenka Zemková, Ladislav Sobotka, Petr Krautwurm | |
Ve spolupráci: | IREAS Energy, s. r. o.; Ústav řízení a ekonomiky podniku, Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze | |
Ke stažení: | Omezení čerpání OPPIK velkými podniky ohrožuje plnění závazků – rozhovor s O. Vojáčkem v časopise SPEKTRUM (05–07 2016, strana 12) | |
Závěry a využití výstupu / projektu | Hlavní závěry studie lze shrnout následovně: omezení podpor velkým podnikům není smysluplné, neboť: a) brání efektivnímu dosahování vytyčených a schválených cílů programu OPPIK, b) brání podpoře malých a středních podniků, které jsou z definičních důvodů zařazeny do skupiny velkých podniků a c) je v rozporu s právním rámcem (odst. 3, Nařízení č. 1301/2013). Jako případný prostředek nápravy rozporu programu s nařízením EU se nabízí institut tzv. „Změny programů“ upravený v čl. 30, Nařízení 1303/2013. Při lepším nastavení programu z hlediska podpory malých a velkých podniků by bylo možné za určitých předpokladů dosáhnout výrazně vyšších efektů (zejména úspor energie), než jaké předpokládá programový dokument OPPIK, a sice v úsporách konečné spotřeby energie úspor ve výši 28,4 PJ ročně (namísto nyní předpokládaných 17,5 PJ) a v úspoře primární energie 10,9 PJ ročně namísto stávajících 6,5 PJ ročně (tedy o 40 % více). Výstup byl použit Ministerstvem průmyslu a obchodu při vyjednáváních s EU o nastavení podmínek OPPIK. Na základě něj došlo k úpravám možností čerpání OPPIK. |
Vyčíslení vyvolaných nákladů regulace souvisejících s ohlašováním údajů povinných subjektů do Integrovaného registru znečišťování.
Tým IEEP ve spolupráci s VYCERRO provedl reprezentativního šetření u náhodně vybraného vzorku povinných subjektů (zejména středních a velkých podniků), které se týkalo vícenákladů spojených s ohlašováním údajů do Integrovaného registru znečišťování (tzv. vyvolané náklady regulace). Jako hlavní kategorie vyvolaných nákladů byly identifikovány mzdové náklady, outsourcing (náklady na externí dodavatele) a náklady na měření a software. Studie si kladla za cíl odpovědět na otázky, jaká je výše a struktura těchto nákladů (v celkových relacích i v členění podle různých kategorií povinných subjektů) a jaké jsou hlavní faktory determinující nákladovou úroveň.
Zadavatel: | Ministerstvo životního prostředí ČR |
Období řešení: | 2011–2012 |
Kontaktní osoba: | Lenka Slavíková; e-mail: slavikova@ieep.cz |
Řešitelský tým: | Lenka Slavíková, Eliška Vejchodská, Jan Slavík, Vítězslav Malý; Tomáš Oršulák |
Ve spolupráci: | VYCERRO |
Výstupy: | Malý V., Slavíková L., Vejchodská E. (2012): Vyvolané náklady firem v ČR související s ohlašováním do integrovaného registru znečišťování. Waste Forum 4: 184-190. ISSN: 1804-0195. Slavíková L., Vejchodská E., Slavík J., Malý V., Oršulák T. (2012): Analýza vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování. Ústí nad Labem: Výzkumné centrum konkurenceschopného a udržitelného rozvoje regionů Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vysoké školy ekonomické v Praze (VYCERRO). Vejchodská E., Slavíková L., Malý V. (2016): Evaluating the Regulatory Burden: Pollutant Release and Transfer Reporting Costs. Prague Economic Papers 26/6: 671-685. |
Ke stažení: | Analýza vyvolaných nákladů soukromých subjektů na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování (pdf) Vyvolané náklady firem v ČR související s ohlašováním do integrovaného registru znečišťování (pdf) |
Závěry a využití výstupu / projektu | Z analýzy vyplynulo, (i) že vyvolané náklady na ohlašování údajů do integrovaného registru znečišťování (IRZ) činí téměř 48 mil. Kč, z čehož 22 % souvisí s plněním povinností stanovených nařízením o E-PRTR a 78 % s plněním povinností stanovených českou legislativou. (ii) Průměrné vyvolané náklady na 1 subjekt (provozovnu) činí téměř 10 tis. Kč. Při zohlednění mediánu však tato hodnota klesá na 6,4 tis. Kč. Při odstranění 10 % minimálních a maximálních hodnot činí průměr 6,2 tis. Kč. Výskyt extrémně vysokých hodnot ovlivňujících průměrné výsledky je nutné brát v úvahu při interpretaci získaných výsledků. (iii) Vyvolané náklady zahrnují mzdové náklady (45 %), outsourcing (18 %) a náklady na měření a software (37 %). (iv) Respondenti zastupující povinné subjekty jsou většinově spokojeni s přehledností a jednoduchostí systému IRZ, ale domnívají se, že se nejedná o vhodný nástroj k informování široké veřejnosti. |
Provedení hodnocení dopadů regulace u vybraných zákonů a nástrojů regulace v České Republice.
IEEP se pravidelně zabývá hodnocením dopadů regulace (proces RIA) návrhů českých zákonů a dalších regulačních nástrojů:
Zadavatel: | Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo vnitra ČR |
Kontaktní osoba: | Jiřina Jílková (jirina.jilkova@ujep.cz) |
Řešitelský tým: | Aleš Pecka, Radek Soběhart, Leoš Vítek, František Ochrana |
Výstupy: | Výstupem jsou studie určené pro rozhodování státní správy. |
Zavádění ekologických daní v zemích EU – analýza specifik u nových členských států.
Projekt se zabýval detailní analýzou energeticky náročných odvětví v zemích Evropské Unie a zkoumal krátkodobé a dlouhodobé efektů tzv. „zelených daňových reforem“ na tato odvětví. Komplexnost analýzy spočívala v použití různých metodologických přístupů včetně rozsáhlých ekonometrických modelů a případových studií.
Zadavatel: | 6. Rámcový program EU |
Období řešení: | 2004–2007 |
Kontaktní osoba: | Jiřina Jílková (jirina.jilkova@ujep.cz) |
Řešitelský tým: | Jan Brůha, Jiřina Jílková, Vítězslav Píša |
Ve spolupráci: | Cambridge Econometrics (United Kingdom), Policy Studies Institute – PSI (United Kingdom), Economic and Social Research Institute – ESRI (Ireland), Vienna Institute for International Economic Studies – WIIW (Austria) |
Výstupy: | Více na webových stránkách projektu. |
Ke stažení: | Cometr Summary Report (pdf) |
Web projektu | Webová stránka projektu |
Analýzy vlivů zaváděných administrativních a ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí na makroekonomické agregáty (HDP a inflaci).
Dynamické změny na poli ochrany životního prostředí v období transformace měly velký dopad na makroekonomické veličiny v České republice. Zavádění přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek či zvýšené nároky na kvalitu čistíren odpadních vod s sebou přinášely podnikům i domácnostem značné dodatečné náklady. To se zprostředkovaně projevovalo na hodnotách vybraných makroagregátů, jako např. v růstu HDP či míře inflace. Projekt se zabýval modelováním očekávaných dopadů v politice státu na poli ochrany životního prostředí na makroagregáty v České Republice.
Zadavatel: | Ministerstvo životního prostředí ČR |
Období řešení: | 2004-2005 |
Kontaktní osoba: | Lenka Slavíková (slavikova@ieep.cz) |
Řešitelský tým: | Jan Pavel, Jan Slavík, Jan Brůha, Lenka Čamrová (Slavíková); Milan Ščasný; Eva Tošovská |
Ve spolupráci: | Centrum pro otázky životního prostředí UK |
Výstupy: | Pavel J. (ed.) (2006): Národohospodářské modely dopadů opatření politiky životního prostředí na makroekonomické agregáty v České republice, Praha: IEEP VŠE, ISBN 80–86684–40–7. |
Ke stažení: | Národohospodářské modely dopadů opatření politiky životního prostředí (pdf) Příloha 1- Podrobné výsledky modelu diskrétní volby nulové výdaje za energie (pdf) Příloha 2- Podrobné výsledky modelu diskrétní volby nulové výdaje za dopravu (pdf) Příloha 3- Emise škodlivin ovzduší v České republice v období 1990–2003 (pdf) Příloha 4 – Grafická prezentace dekompoziční analýzy (pdf) |
Závěry a využití výstupu / projektu | Hlavním výstupem projektu byl makroekonomický model, který umožní provádět ex-ante evaluace státních zásahů v oblasti životního prostředí z hlediska jejich makroekonomických dopadů. |
Podpora využití potenciálu odpadního tepla k dosažení úspor energie.
Projekt se zaměřuje na využití odpadního tepla, tedy na úspory energie. Odpadní teplo je teplo, které jeho výrobce (firma, obec) neumí využít. Jedná se např. o teplo z chladících zařízení, ze spalovacích procesů apod. Toto teplo však může být využito jiným subjektem, který si ho nyní musí vyrábět. Energetické úspory proto představují příležitost jak k úspoře finančních prostředků, tak k ochraně životního prostředí. Jsou i cestou, jak zvýšit naši energetickou bezpečnost. Zaměření projektu a zapojení UJEP navíc logicky vyplývá ze specifických potřeb regionu.
V České republice potenciál úspor v odpadním teple představuje cca 5 PJ. Projekt se zaměří na identifikaci možností využití odpadního tepla v daném území ve spolupráci s kraji, obcemi i firmami. Jeho výsledkem bude reálná aplikace v podobě pilotního projektu. Cílem projektu je ale také vytvořit systém, který by i po skončení projektu umožnil identifikovat příležitosti k využití odpadního tepla v území například pomocí datových toků v rámci zákonných povinností firem a obcí (např. prostřednictvím územních energetických koncepcí). CE-HEAT též napomůže ke vzájemné spolupráci zahraničních pracovišť s českou akademickou sférou, krajskou a obecní samosprávou i s firemní sférou.
Do tohoto tříletého mezinárodního projektu realizovaného v rámci prioritní osy 2 Spolupráce v oblasti nízkouhlíkových strategií ve Střední Evropě je kromě České republiky zapojeno dalších 5 evropských zemí.
Zadavatel: | Interreg Central Europe |
Období řešení: | 5/2016 – 4/2019 |
Kontaktní osoba: | Jiří Louda (louda@ieep.cz) |
Řešitelský tým: | Jiří Louda, Lenka Zemková, Ondřej Vojáček (NCEU), Jan Brabec (NCEU), Jan Macháč (NCEU) |
Ve spolupráci: | Národní centrum energetických úspor (Česká republika), E-ZAVOD (Slovinsko), APE FVG – Agenzia Per l’Energia del Friuli Venezia Giulia (Itálie), Energetski institut Hrvoje Požar (Chorvatsko), Dravske elektrarne Maribor (Slovinsko), Technologieoffensive Burgenland GmbH (Rakousko), Thüringer Energie- und GreenTech-Agentur GmbH (Německo), Poltegor – Instytut (Polsko) |
Web projektu: | Webová stránka projektu CE-HEAT |
Výstupy | Odpadní teplo – přehlížený zdroj energie (popularizační článek) |