Jak postupovat při žádosti o výjimku z plnění požadavků Rámcové směrnice o vodě z důvodu nákladové nepřiměřenosti opatření?

„Implementací Směrnice 2000/60/ES (tzv. Rámcové směrnice vodní politiky) se Česká republika zavázala dosáhnout do roku 2027 dobrého stavu všech vodních útvarů na našem území. V realitě to znamená postupnou realizaci řady opatření ke snížení vnosu znečištění do vodního prostředí a zlepšení morfologie vodních útvarů. Ve třech šestiletých cyklech probíhá tvorba a plnění plánů povodí, z nichž první plány oblastí povodí vstoupily v platnost v roce 2009. Členské státy mohou vůči striktně stanoveným cílům EU uplatnit žádost o výjimku dle čl. 4 směrnice, které umožňují posunutí nebo i významné zmírnění těchto cílů. Každá z výjimek však musí být důsledně argumentována a podložena monitoringem a objektivními analytickými podklady. Za tímto účelem byla v rámci projektu vytvořena Metodika k aplikaci výjimek z důvodu nákladové nepřiměřenosti opatření k dosahování dobrého stavu vodních útvarů (viz sekce Výstupy), kterou v prosinci 2015 certifikovalo Ministerstvo zemědělství České republiky.
Náš přístup je založen na analýze nákladů a užitků (CBA). V rámci zpracování metodiky došlo k porovnání alternativních způsobů hodnocení ze zahraničí a proběhla pilotní studie německého přístupu „new Leipzig approach“ (viz přiložený anglický výstup).“

Vyhodnocení nákladově nejvíce efektivní kombinace opatření ke snížení nadměrné eutrofizace Orlíku s přihlédnutím k situaci v celém povodí.

V rámci rozsáhlého mezinárodního projektu REFRESH zpracovaly týmy IEEP a IREAS, Institutu pro strukturální politiku, o. p. s. ekonomickou analýzu problému eutrofizace vodní nádrže Orlík, která byla vybrána jako jedno z pilotních území. Jednalo se o vyhodnocení nákladové efektivnosti identifikovaných opatření určených ke snížení vnosu fosforu do nádrže (cost-effectiveness analysis – CEA) a dále o vyčíslení předpokládaných užitků ze zlepšení kvality vody s využitím metody benefit transfer. Analýzy byly doplněny o diskuse opatření s klíčovými aktéry ve sledovaném povodí a o určení distribučních dopadů navrhovaných opatření na různé sektory ekonomiky.

Návrh a hodnocení nástrojů k efektivnější alokaci vody v podmínkách vzrůstající vzácnosti tohoto zdroje.

„Hydrologicky výzkum (sledování kvality a kvantity vod, extrémních jevů – povodí a sucha apod.) tvoří základnu, ze které vychází výzkum dopadů klimatické změny. Nedokáže však zcela jednoznačně odpovědět na otázky týkající se budoucí dostupnosti vodních zdrojů. Existující regulaci vodního hospodářství (ekonomické a administrativní nástroje) je proto nutné přizpůsobit, aby průběžně odrážela měnící se vzácnost vody, jakožto klíčového přírodního zdroje. Projekt si klade za cíl:
1. Vyhodnotit dostupné informační zdroje hydrologického výzkumu a metody jejich zpracování v rámci ČR (např. vodní bilance, hydrologický výzkum, scénáře klimatické změny).
2. Doplnit a zdokonalit postupy rozhodování pro zmírnění dopadu klimatické změny a navrhnout modifikaci existujících – zejména ekonomických – nástrojů.

Jak mohou socioekonomické indikátory obcí pomoci při rozhodování o vhodnosti režimu územního hájení v konkrétním území?

„Režim územního hájení výhledových lokalit pro stavbu vodních nádrží se uplatňuje, aby nedocházelo k nadměrnému socioekonomickému rozvoji území, které může být potenciálně zaplaveno. Otázkou je kolik takových území je vhodné ustanovit a jakým způsobem komunikovat územní hájení s lidmi, kterých se přímo týká.
Cílem zakázky pro Ministerstvo zemědělství ČR bylo vytvoření databáze socioekonomických indikátorů pro obce zasažené územním hájením, ověření vazby mezi režimem hájení a mírou rozvoje obce v čase (na základě analýzy historických lokalit územního hájení) a návrh metodiky pro posouzení vhodnosti jednotlivých navrhovaných lokalit hájení z hlediska územního rozvoje potenciálně „postižených“ obcí.

Jak dobrý stav vodních toků v regionu ovlivňuje cestovní ruch a jaký skýtá potenciál pro jeho rozvoj?

Kvalitní přírodní zdroje (a jejich estetická hodnota) ovlivňují potenciál přírodě blízkého cestovního ruchu v regionu. Tuto vazbu je však obtížné ekonomicky postihnout a prokázat. Cílem česko-německého přeshraničního projektu bylo zabývat se způsoby ocenění estetických hodnot přírodních zdrojů (konkrétně vodních toků) a podpořit tak iniciativy obcí v tomto regionu zpracováním a prezentací případových studií.

Výzkum iniciativ, opatření a problémů malých obcí, které jsou pravidelně postihovány bleskovými povodněmi.

V České republice je mnoho projektů, které se zabývají velkými povodněmi z let 1997, 2002, 2006. Problematika bleskových povodní, které každoročně poskytují více jak 60 míst v celé ČR není dostatečně akcentována. Cílem výzkumného projektu bylo zabývat se strategiemi zvládání povodňových rizik v malých obcích, které jsou bleskovým povodním opakovaně vystaveny.

Ekonomická analýza povodňových škod a veřejných výdajů na povodně z let 1997 a 2002. 

Projekt se zaměřoval zejména na vypracování ekonomické klasifikace povodňových škod a na detailní analýzu veřejných výdajů na povodně, které byly vynaloženy jako přímá reakce na katastrofické povodně 1997 a 2002.