Mezinárodní diskusní online seminář „Building back better: Financing the transition towards low-carbon economy“ proběhl 9.12.2020. Na níže uvedených odkazech vám přinášíme záznam ze semináře.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje.

Během semináře bylo diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů, zda to vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost a jaké vedou cesty k financování přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupili jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu. Záznam z první sekce můžete shlédnout zde.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ byli panelisty Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company. Záznam z druhé sekce můžete shlédnout zde.

Seminář pořádala Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a IEEP UJEP. Organizace semináře byla podpořena Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a projekty Climate Investment Capacity a Smart Region – Smart Cities – Smart Communities.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Evropská unie chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality, což vyvolalo intenzivní diskusi o zpřísnění klimatických cílů do roku 2030. Zejména v zemích střední Evropy toto téma v současnosti silně rezonuje. Během semináře bude diskutováno, jak se země střední Evropy dívají na zpřísnění emisních limitů – vnímají to jako ohrožení nebo jako příležitost? Druhý panel přinese diskusi o cestách k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství – jaké nástroje potřebujeme k překonání strukturálních výzev a překážek?

Kdy: 9.12.2020 od 16:00

Kde: online (ZOOM)

Registrace: https://tinyurl.com/yyvvtmx6

Jazyk: Angličtina

V první sekci „Raising the greenhouse gas emissions target ambition: national positions“ vystoupí jako panelisté Reinhard Haas z Technické univerzity ve Vídni, Stefan Schleicher z Univerzity v Grazu, Adéla Denková z Asociace pro mezinárodni otázky a Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu.

V rámci druhé sekce „Strategy to financing the transition to low carbon economy“ budou panelisty Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni, Nathalie Binet z Pražské pobočky Evropské investiční banky, Agris Kamenders z Technické univerzity v Rize a David Rusnok z německé organizace Climate & Company.

Seminář porada Česko-rakouská expertní skupina pro energetiku (CZ-AT EEG) ve spolupráci s Technickou univerzitou ve Vídni, ČVUT a UJEP.

Podrobný program diskusního semináře naleznete zde.

Účast na akci je bezplatná.

Novinky z vědeckého života našich meziuniverzitních týmů v podobě pravidelného NEWSLETTERU!

Tým IEEP publikoval několik článků ve významných mezinárodních časopisech:

Brůhová Foltýnová, H., Vejchodská, E., Rybová, K., & Květoň, V. (2020). Sustainable urban mobility: One definition, different stakeholders’ opinions. Transportation Research Part D, 87, https://doi.org/10.1016/j.trd.2020.102465

Macháč, J., Brabec, J., & Vojáček, O. (2020). Development and Implementation of the Concept of Disproportionate Costs in Water Management in Central Europe in the Light of the EU WFD. Water Alternatives, 13(3), 3

Městská příroda v Liberci: Co nám přináší a co potřebuje

Aktuální téma sucha v krajině komentovala pro Český rozhlas Sever naše kolegyně a předsedkyně iniciativi LAND4FLOOD Lenka Slavíková. Jaké jsou příčiny a možná řešení sucha v krajině si můžete posledchnout zde.

Na workshopu vystoupí:

Dr. Åsgeir R. Almås, prof. Trond Børresen a Dr. Tore Krogstad (Norwegian University of Life Sciences) a představí norské přístupy k omezování eroze zemědělské půdy a strategie pro snížení odtoku fosforu ze zemědělské půdy.

Dále vystoupí: Dr. Kateřina Macháčová (Ústav výzkumu globální změny, AV ČR), doc. Josef Trögl (Fakulta životního prostředí, UJEP), Mgr. Martin Dolejš (Přírodovědecká fakulta, UJEP); Dr. Jan Macháč a Dr. Jiří Louda (Fakulta sociálně ekonomická, UJEP).

VYSOKORYCHLOSTNÍ TRAŤ PRAHA – DRÁŽĎANY PŘISPĚJE K ROZVOJI REGIONU

Byli byste ochotni zaplatit dvojnásobek, pokud by byla vaše cesta do práce dvakrát rychlejší? Kdy se dočkáme toho, že do Prahy z Ústí nad Labem dojedeme za necelou půl hodinu? Jaké další přínosy může výstavba vysokorychlostní tratě regionu přinést?

Asi 130 zástupců státní správy, regionů, obcí, výzkumných institucí i soukromých firem se přišlo seznámit s výsledky projektu přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy mezi Saskem a Českem.

Projektoví partneři konferencí v německém Freibergu završili tříletou spolupráci, kterou shrnuli v krátkých tematických blocích zaměřených na dopravní, socioekonomickou, ale i geologickou stránku výstavby a následného provozu plánované vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou, Ústím nad Labem a Drážďanami. V průběhu prací bylo důkladně zmapováno komplikované geologické podloží, které se nachází v prostoru budoucích tunelů, jimiž trať povede v úsecích pod Krušnými horami a Českým středohořím. Stavba byla rovněž zhodnocena z hlediska širších vazeb na systémy veřejné dopravy a administrativní náležitosti spojené s procesy územního plánování na české i saské straně.

Tým z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem je autorem studie zkoumající možné společenské i hospodářské dopady připravované trati. Ostatně i vy jste se možná zapojili do dotazníkových šetření zjišťujících, jaký by mohl být v budoucnu o vysokorychlostní trať zájem.

„Na základě výsledků můžeme odhadovat, že při polovičním zkrácení cestovní doby a zachování srovnatelných cen by mohlo dojít k nárůstu počtu cestujících o více než polovinu,“ shrnuje Jan Píša z ústecké univerzity.

Značné přínosy lze očekávat zejména v blízkosti budoucích zastávek, odkud bude podstatně zlepšená dopravní dostupnost, a navíc dojde k výraznému zatraktivnění prostoru v okolí nádraží, kde mohou vznikat komerční prostory pro nejrůznější služby od běžných obchodů, po kanceláře významných firem.

Největší prospěchz vysokorychlostního vlaku může mít Ústí nad Labem, pro které vybudování jeho stanice bude znamenat nejen lepší spojení do Prahy, Drážďan a vzdálenějších měst, ale také příležitost pro oživení městského centra, vytvoření nových pracovních míst a zastavení odlivu vzdělaných obyvatel. Geograf Vladan Hruška (UJEP) upozorňuje však na fakt, že železnice sama o sobě region nespasí: „Vybudování zastávky vysokorychlostního vlaku představuje pro město a jeho okolí velký potenciál, pozitivní změny však nepřijdou automaticky. Je potřeba, aby se klíčoví aktéři v regionu v čele s městem Ústí nad Labem na projekt dobře připravili a ukotvili ho do svých strategií.“

Dle aktuálních odhadů by se první cestující vysokorychlostním vlakem na této trase mohli svézt kolem roku 2035.

Projekt je realizován v Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2014–2020 spolufinancovaném Evropskou unií. Jeho lídrem je Správa železnic. Univerzita J. E Purkyně v Ústí nad Labem je spolu s Českou geologickou službou jedním z českých partnerů.