Podpora měst při plánování revitalizací menších toků, které zlepší kvalitu života obyvatel, zvýší biodiverzitu a přispějí k adaptaci na změnu klimatu

Projekt se zaměřuje na obnovu menších městských toků s využitím přírodě blízkých řešení. Přestože mnohé (vědecké) studie ukazují, že revitalizované vodní toky přinášejí řadu výhod (od zmírnění povodní, zvýšení biodiverzity, ochlazování prostředí až po rekreační a estetické funkce), jejich obnova pomocí přírodě blízkých řešení stále není v kontextu městských oblastí běžnou praxí.  Obnova toků se totiž v praxi potýká s řadou překážek. V intenzivně zastavěných oblastech je omezený prostor, naráží se na komplikovaná vlastnická práva k okolním pozemkům, nebo na nedostatečné povědomí veřejnosti a zúčastněných stran o přínosech, které obnovené vodní toky poskytují. Cílem projektu je proto pomoci městům zjednodušit plánování i samotnou realizaci revitalizačních opatření s využitím mezioborových přístup přístupů, zapojení odborné i laické veřejnosti a výměny zkušeností. Do projektu zapojeni jsou vědečtí partneři z Německa, Česka, Slovenska, Polska a Nizozemí a města Drážďany, Jablonec nad Nisou, Senica a Poznan, kde budou v projektu nabyté poznatky implementovány v praxi. 

IEEP bude v projektu zodpovědný na pracovní balíček zaměřený integraci ekologických, společenských, institucionálních a urbanistických aspektů plánování revitalizací městských říčních toků. 

Jak podpořit města a region ve střední Evropě v tvorbě a implementaci adaptačních strategií na změnu klimatu.

Cílem projektu „Climate_CRICES“ je zvýšit schopnost orgánů veřejné správy zvládat předpokládané dopady změny klimatu jako je horko a sucho, nedostatek vody a povodně a dopady na biologickou rozmanitost. Výzvou řešenou v tomto projektu je využití obrovského množství environmentálních, vodohospodářských a meteorologických dat, která jsou k dispozici jak v rámci veřejných institucí, tak z dosud prakticky příliš nevyužívaných zdrojů dat (např. dat z dálkového průzkumu Země). Jejich umístění na jednotnou vícejazyčnou platformu umožní obcím, regionům, agenturám a výzkumným institucím z Rakouska, Německa, Polska, Maďarska, České republiky, Chorvatska a Itálie zvýšit odolnost vůči dopadům změny klimatu na venkovské a městské oblasti pomocí účinnějších a více přesnějších analýz a prognóz. V rámci spolupráce s partnery v Polsku a Německu pak bude možné řešit problematiku adaptace na změnu klimatu snadněji i na přeshraniční bázi. 

V rámci projektu bude IEEP pilotně ověřovat potřeby Libereckého kraje a vybraných obcí v tomto kraji, bude zjišťovat bariéry spojené s tvorbou a implementací adaptačních strategií a bude zajišťovat přístup do dosavadních portálů tak, aby mohlo dojít k integraci dat do společné středoevropské platformy. 

Jak navrhnout vhodné uspořádání zemědělských pozemků se zohledněním poskytovaných ekosystémových služeb.

Cílem projektu je vývoj metod pro optimalizaci vnitřního uspořádání zemědělských pozemků včetně způsobů zonálního hospodaření uvnitř dílů půdních bloků (DPB) v kontextu efektivní aplikace precizního zemědělství a zajištění rozmanitosti zemědělské krajiny. Součástí optimalizace je i návrh environmentálně-technických ploch, u nichž je požadavek na posílení environmentálních funkcí krajiny. Metody musí zohledňovat technické požadavky zemědělské techniky, principy střídání plodin, ekonomiku, ale i aspekty funkčního přírodního prostředí, ochrany půdy a vody. Výsledkem projektu bude souhrn metod optimalizace vnitřního uspořádání DPB včetně vyhodnocení jejich dopadů na agrotechnické operace, ekosystémové služby, a to z pohledu budoucích požadavků na zemědělství, tedy možnosti fixace CO2, zvýšení stability krajiny. 

Tým IEEP bude v projektu zodpovědný za ekonomické hodnocení opatření. Jeho nedílnou součástí bude zohlednění a ocenění externalit v podobě ekosystémových služeb a nákladů na opatření. Pomocí implementace ekonomických metod (analýzy nákladů a přínosů/multikriteriální analýzy) pro stanovení celkových/dílčích dopadů bude posuzována vhodnost jednotlivých variant implementace opatření. 

Jak podpořit zadržování vody v krajině ve formě mokřadů a dalších přírodě blízkých opatření.

Konsorcium 10 partnerů z celkem 7 různých evropských států si klade za cíl vyhledat, shromáždit a otestovat inovativní řešení, jak zvýšit potenciál zasakovací funkce krajiny, především mokřadů. Vzhledem k projevům klimatické změny je nezbytné hledat cesty, jak zachovávat, respektive obnovovat klíčové ekosystémové funkce a prvky v krajině. V rámci projektu pak na základě všech poznatků plynoucích jak z dosavadních výzkumů napříč různými zeměmi světa, tak z vlastních šetření a pilotních případových studií bude sestaven akční plán, který má podpořit další implementaci těchto opatření. Vedle přírodních a technických aspektů tak bude věnována pozornost i ekonomickým, sociálním a legislativním aspektům a hledáním business modelů, které ve formě alternativních inovativních modelů zajistí financování realizace mokřadů a dalších přírodě blízkých opatření nad rámec stávajících dotačních podpor.

Tým IEEP je odpovědný za vedení jednoho pracovního balíčku a dále se podílí významnou měrou na realizaci institucionální analýzy, analýzy bariér a na návrhu a ověřování inovativních business modelů.

Porovnaní vlivu konvenčního a ekologického zemědělství na poskytování ekosystémových služeb a formulace argumentů pro úpravu nastavení podpory ekologického zemědělství.

Jako ekosystémové služby (ES) označujeme přínosy složek ekosystémů člověku. Mezi takové ES patří například dostupnost vody v půdě a krajině a její kvalita, podpora biodiverzity a biologická regulace škůdců a plevelů, opylování, půdotvorné procesy či koloběh živin. Zemědělská produkce je na mnohých z těchto ES (které jsou zároveň omezenými zdroji) bezprostředně závislá, zároveň jejich množství i kvalitu poskytování přírodními systémy ovlivňuje. Studie, které by se systematicky a komplexně věnovaly rozdílným dopadům konvenčních a ekologických systémů zemědělství na poskytování ES však v českém prostředí chybí.

Cílem projektu je pomocí vlastního výzkumu, využití dostupných dat z dlouhodobých měření a odborné literatury zhodnotit vliv konvenčního a ekologického zemědělství na ekosystémové služby poskytované přírodními systémy. Díky multidisciplinárnímu přístupu projektu dojde ke komplexnímu hodnocení vybraných ekosystémových služeb z biofyzikálního i ekonomického pohledu, doplněného navíc o analýzu životního cyklu vybraných zemědělských produktů. Účelem tohoto hodnocení je ověřit hypotézu, že ekologické zemědělství přináší přidanou hodnotu ve vztahu k ekosystémovým službám i v podmínkách ČR a následně na základě vědeckých argumentů formulovat podklady a doporučení pro (úpravu)  nastavení a kalibraci podpory ekologického zemědělství v souladu s Akčním plánem ČR pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2021-2027 a dalšími souvisejícími závaznými dokumenty, tak aby tato přidaná hodnota byla zohledňována ve strategických a rozhodovacích procesech.

Česko – norské bilaterální workshopy na téma využívání pásem břehových porostů pro zvyšování kvality vody a snižování eroze půdy.

Kvalita vody je silně ovlivňována zemědělskou výrobou (splachy půdy do vodních toků, znečištění vody hnojivy a jinými chemickými látkami atd.). Současné zemědělské postupy zároveň významně přispívají k erozi hodnotné úrodné půdy. Náklady na úpravu/čištění vody v rámci vodohospodářské infrastruktury se zvyšují, kvalita půdy a vody a biologická rozmanitost se snižují. Jen malá pozornost je zatím věnována tzv. přírodě blízkým opatřením, která by mohla pomoci tyto výzvy řešit. Přírodě blízká opatření navíc přinášejí společnosti mnoho dalších přínosů v podobě různých ekosystémových služeb. Jedním z těchto opatření jsou nárazníkové zóny lužních lesů mezi zemědělskou půdou a vodními toky, které jsou však zatím vysazovány jen velmi málo. Praktická implementace tohoto opatření totiž naráží na celou řadu bariér.

Cílem projektu je proto podpořit setkávání vědců a expertů z praxe z ČR a Norska, umožňující výměnu zkušenosti a znalosti v této oblasti, která by měla vyústit v podání společného bilaterálního nebo multiraterálního projektu zamřeného na identifikaci a hodnocení přínosů nárazníkové zóny lužních lesů a následný návrh podpůrných mechanismů pro jejich praktickou implementaci.

Zadavatel:        Státní fond životního prostředí/ Norské fondy

Období řešení: 01/2019–08/2022

Kontaktní osoba: Jiří Louda, e-mail: louda@ieep.cz

Ve spolupráci: Norwegian University of Life Science, Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Tvorba multidisciplinárních nástrojů pro podporu hospodaření s dešťovou vodou v obcích.

Vhodně zvolená přírodě blízká opatření mají potenciál výrazně přispívat k adaptaci měst na změnu klimatu a snižovat negativní důsledky spojené např. s bleskovými povodněmi, suchem nebo tepelnými ostrovy. Přestože se obce ČR snaží těmto dopadům předcházet, realizace opatření podporujících hospodaření s dešťovou vodou v praxi velmi často naráží na nedostatečné kapacity a nedostatek informací potřebných při jejich plánování, zadávání, realizaci a propagaci. Velmi často tak vznikají jednostranná řešení, která plně nevyužívají potenciálu zvyšování kvality života ve městech pomocí zavádění funkčního systému modré a zelené infrastruktury.

Cílem mezioborového projektu je vytvoření metodiky a katalogu opatření, které budou sloužit zejména obcím jako srozumitelný podklad pro snadnější plánování, zadávání a realizaci přírodě blízkých opatření pro hospodaření s dešťovou vodou v zastavěném území.

Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí řešené projekty, které se zabývaly  modrou a zelenou infrastrukturou. Dosavadní výstupy a nástroje budou dále rozvíjeny na základě mezioborové spolupráce a aplikovány na úrovni konkrétních opatření.

Vývoj nástroje a SMART metod pro ekonomické hodnocení.

Realizace přírodě blízkých opatření stále častěji naráží na jejich prosaditelnost a nízké povědomí o jejich vedlejších přínosech. Ekonomické hodnocení konkrétních opatření může posloužit jako významný argument pro realizaci (plánování) těchto opatření a vede k zvýšení povědomí o jejich významu. Cílem projektu bylo nalezení, definování, systematizování a ověření metod pro ekonomické hodnocení různých kategorií přírodě blízkých opatření (např. zelené zdi a střechy, stromy apod.) v inteligentních lidských sídlech využívajících zelenou a modrou infrastrukturu. Ekonomické hodnocení bere v potaz jak přímé náklady a užitky spojené s vybudováním a provozem, tak vedlejší dopady.

V rámci projektu došlo k návrhu postupu pro ocenění prvků zelené a modré infrastruktury, respektive jednotlivých kategorií přínosů dle konceptu ekosystémových služeb. Současně byl sestaven katalog významných biofyzikálních hodnot a přehled nákladů na daná opatření. Hlavním výstupem projektu je komplexní metodika, která má sloužit především jako podklad při rozhodovacích procesech ve státní správě.