Studie ukazuje rozdíl mezi skutečnou účinností zelených a šedých protipovodňových opatření, jejich náklady a tím, jak je vnímají odborníci i veřejnost.

Abstrakt: Zvyšující se četnost povodní se stává stále běžnějším jevem v podmínkách narůstající proměnlivosti klimatu a extrémních povětrnostních jevů, což zdůrazňuje potřebu účinných mitigačních strategií. K dispozici je celá řada protipovodňových opatření, od klasických technických (tzv. šedých) opatření až po přírodě blízká nebo také zelená opatření (nature-based solutions, NbS). Tato studie hodnotila a porovnávala hydrologickou účinnost, nákladovou efektivitu a vnímání veřejností u zelených (NbS), šedých a hybridních protipovodňových opatření v povodí řeky Gradaščica ve Slovinsku. Pro hydrologické hodnocení byl použit model SWAT+, který simuloval scénáře s využitím mokřadů, retenčního poldru a přehrady. Výsledky ukázaly, že mokřady mají pouze minimální vliv na povodňové ohrožení, když snižují kulminační průtoky do 3 %, zatímco retenční poldry a přehrady snížily kulminační průtoky o 51 % a 73 % a objemy povodňových vln o 28 % a 58 %. Ekonomická analýza ukázala, že mokřady jsou z hlediska nákladové efektivity méně výhodné než retenční poldry a přehrady. Je však třeba zdůraznit, že mokřady poskytují řadu dalších rozmanitých přínosů (ko-benefitů). Analýza vnímání veřejností odhalila výrazné rozdíly v hodnocení účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti protipovodňových opatření mezi jednotlivými cílovými skupinami, včetně široké veřejnosti, vodohospodářských inženýrů, výzkumníků a zemědělských poradců. Zatímco většina skupin hodnotila přehrady jako nejúčinnější a mokřady jako nejméně účinné, což odpovídá hydrologickým výsledkům, výzkumníci zastávali přímo opačný názor a veřejnost obecně nadhodnocovala přínos zelených opatření pro snížení povodňového rizika. Na základě zkoumání hydrologické účinnosti, nákladové efektivity a vnímání veřejností napříč protipovodňovými opatřeními výzkum zdůrazňuje potřebu integrace multidisciplinárních přístupů při tvorbě robustních strategií protipovodňového řízení, což je klíčové zejména v době, kdy se komunity stále častěji potýkají s narůstajícími riziky povodní vyvolanými změnou klimatu.

Citace: Graham, H. C., Akhtar, F., Šraj, M., Raška, P., Slavikova, L., Louda, J., Macháč, J., Zupanc, V., Bezak, N. (2025). Integrated Evaluation of Flood Mitigation Measures: A Multidisciplinary Approach Combining Hydrology, Economics, and Public Perception. International Journal of Disaster Risk Reduction, 105926. https://doi.org/10.1016/j.ijdrr.2025.105926