Studie ukazuje rozdíl mezi skutečnou účinností zelených a šedých protipovodňových opatření, jejich náklady a tím, jak je vnímají odborníci i veřejnost.

Abstrakt: Zvyšující se četnost povodní se stává stále běžnějším jevem v podmínkách narůstající proměnlivosti klimatu a extrémních povětrnostních jevů, což zdůrazňuje potřebu účinných mitigačních strategií. K dispozici je celá řada protipovodňových opatření, od klasických technických (tzv. šedých) opatření až po přírodě blízká nebo také zelená opatření (nature-based solutions, NbS). Tato studie hodnotila a porovnávala hydrologickou účinnost, nákladovou efektivitu a vnímání veřejností u zelených (NbS), šedých a hybridních protipovodňových opatření v povodí řeky Gradaščica ve Slovinsku. Pro hydrologické hodnocení byl použit model SWAT+, který simuloval scénáře s využitím mokřadů, retenčního poldru a přehrady. Výsledky ukázaly, že mokřady mají pouze minimální vliv na povodňové ohrožení, když snižují kulminační průtoky do 3 %, zatímco retenční poldry a přehrady snížily kulminační průtoky o 51 % a 73 % a objemy povodňových vln o 28 % a 58 %. Ekonomická analýza ukázala, že mokřady jsou z hlediska nákladové efektivity méně výhodné než retenční poldry a přehrady. Je však třeba zdůraznit, že mokřady poskytují řadu dalších rozmanitých přínosů (ko-benefitů). Analýza vnímání veřejností odhalila výrazné rozdíly v hodnocení účinnosti, proveditelnosti a přijatelnosti protipovodňových opatření mezi jednotlivými cílovými skupinami, včetně široké veřejnosti, vodohospodářských inženýrů, výzkumníků a zemědělských poradců. Zatímco většina skupin hodnotila přehrady jako nejúčinnější a mokřady jako nejméně účinné, což odpovídá hydrologickým výsledkům, výzkumníci zastávali přímo opačný názor a veřejnost obecně nadhodnocovala přínos zelených opatření pro snížení povodňového rizika. Na základě zkoumání hydrologické účinnosti, nákladové efektivity a vnímání veřejností napříč protipovodňovými opatřeními výzkum zdůrazňuje potřebu integrace multidisciplinárních přístupů při tvorbě robustních strategií protipovodňového řízení, což je klíčové zejména v době, kdy se komunity stále častěji potýkají s narůstajícími riziky povodní vyvolanými změnou klimatu.

Citace: Graham, H. C., Akhtar, F., Šraj, M., Raška, P., Slavikova, L., Louda, J., Macháč, J., Zupanc, V., Bezak, N. (2025). Integrated Evaluation of Flood Mitigation Measures: A Multidisciplinary Approach Combining Hydrology, Economics, and Public Perception. International Journal of Disaster Risk Reduction, 105926. https://doi.org/10.1016/j.ijdrr.2025.105926

Článek odhaluje, jak vágní používání pojmu přírodě blízká opatření ovlivňuje financování, hodnocení účinnosti i skutečný přínos projektů.

Abstrakt: Využití přírodních prvků ke snížení hydrometeorologických rizik bylo v poslední době podporováno v mezinárodních strategiích a vedlo k nárůstu počtu opatření, která byla označována jako přírodě blízká řešení (Nature-based Solutions, NbS). To vyvolalo rostoucí debatu o vlivu těchto konceptů na utváření prostředí financování. Ačkoli bylo navrženo několik rámců pro hodnocení implementace NbS, lze je účinně aplikovat pouze v případě, že jsou NbS a hodnotící ukazatele jasně definovány v rámci jednotlivých projektů i napříč nimi. V tomto článku čerpáme poskytujeme evoluční analýzu NbS a souvisejících konceptů a přehled aktuálních výzev k financování v Evropě (n = 53) a jednotlivých projektů po celém světě (n = 342). To nám umožňuje ukázat, jak se NbS staly dominantními v nedávných praktických diskusích o snižování hydrometeorologických rizik. Ačkoli je terminologické rámcování jako NbS nezbytné pro propojení jednotlivých projektů s již existujícími znalostmi, naše analýza odhaluje, že může také vést k využívání a legitimizování financování některých projektů. To má nepříznivý vliv na budování odborných znalostí, zejména v městském prostředí, kde snižování hydrometeorologických rizik vyžaduje komplexní přístupy integrující různá opatření. Tvrdíme, že příliš obecné formulování NbS vnáší do hodnocení účinnosti NbS další nejistotu a potenciálně vylučuje z úvah a implementace další proveditelná opatření. Proto se domníváme, že soulad mezi deklarovanými NbS a ukazateli zachycujícími účinnost skutečně realizovaného souboru opatření je klíčová pro získání relevantních informací z monitoringu projektů zaměřených na snižování hydrometeorologických rizik.  Pro tyto účely navrhujeme způsob pro transparentní vykazování cílů, konceptů, výsledků implementace a ukazatelů pro projekty zaměřené na snižování hydrometeorologických rizik. Naše práce zdůrazňuje potřebu globální soudržnosti, integrace znalostí napříč sektory a hodnocení citlivých na kontext, aby bylo zajištěno, že NbS přinášejí kromě snižování rizik i další související přínosy.

Citace: Raška, P., Dolejš, M., Zupanc, V., Louda, J., Jakubínský, J., Bezak, N. (2025). Generic ‘nature-based’ framing may distort understanding of the effectiveness of hydrometeorological risk reduction measures. Ecological Indicators, 180, 114364. https://doi.org/10.1016/j.ecolind.2025.114364

Ke stažení: ↓ Generic ‘nature-based’ framing may distort understanding of the effectiveness of hydrometeorological risk reduction measures.

Abstrakt: Probíhající energetická krize, snaha o dosažení uhlíkové neutrality a vývoj evropských i národních energetických politik podněcují významné změny ve strategiích skladby energetického mixu. Ty jsou dále podporovány pobídkami, jako jsou dotace pro provozovatele obnovitelných zdrojů energie (OZE), které staví obce a jejich starosty do pozice rozhodovatelů o podpoře projektů OZE. Cílem tohoto článku je řešit informační asymetrii mezi potenciálními investory, starosty a místními obyvateli prostřednictvím zavedení nástroje pro posuzování dopadů. Tento nástroj, založený na multikriteriální analýze, je navržen tak, aby pomohl starostům a relevantním zainteresovaným stranám lépe porozumět důsledkům OZE a vyhodnotit jejich vliv na místní komunity. Dopady výstavby a provozu OZE jsou rozděleny do čtyř klíčových oblastí: environmentální, sociální, ekonomické a inovativní. Proces hodnocení zohledňuje specifické charakteristiky daného území, nástroj slouží jako předstupeň náročnějších metod, jako jsou studie proveditelnosti nebo posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA).

Účinnost vyvinutého nástroje je demonstrována na případové studii posouzení dopadů navrhované agrivoltaické elektrárny ve Šluknovském regionu. Je patrné, že ve srovnání s tradičními fotovoltaickými elektrárnami agrivoltaické systémy významně zmírňují řadu negativních dopadů na životní prostředí. V důsledku toho se očekává, že realizace takové elektrárny přinese mikroregionu pozitivní ekonomické a sociální přínosy.

Citace: Zaňková, L., Macháč, J. (2025). Impact Assessment of Renewable Energy in the Region: A Case Study of the Šluknov Agrivoltaic Power Plant. Journal of Landscape Ecology. https://doi.org/10.2478/jlecol-2025-0010

Ke stažení: ↓ Impact Assessment of Renewable Energy in the Region: A Case Study of the Šluknov Agrivoltaic Power Plant