Abstrakt: Povodně v mnoha regionech představují významnou a opakující se hrozbu. Nepříznivé dopady povodní lze zmírnit sdílením rizik, jako je pojištění, nebo snižováním povodňového rizika. Pojištění však nemusí být dostupné na méně rozvinutých trzích nebo v případech, kdy k povodním dochází příliš často. Podobně nemusí být k dispozici potřebné finanční prostředky nebo pozemky pro strukturální opatření. Alternativou mohou být opatření realizována na soukromých pozemcích, a to buď prostřednictvím individuálních iniciativ, nebo jako součást koordinovaného úsilí. Tento přístup byl zkoumán v regionech Albánie a Severní Makedonie náchylných k povodním. Průzkum provedený mezi 124 zemědělci odhalil, že 73 % z nich je ochotno vyčlenit půdu pro zmírnění povodní za předpokladu, že obdrží odpovídající kompenzaci. Některé faktory navíc zvyšují ochotu zemědělců spolupracovat. Logit model ukázal pozitivní korelaci mezi očekáváním budoucích povodní (zvýšená závažnost a frekvence), přijetím ex-ante finanční podpory (podpora poskytnutá předem), pozitivním vnímáním účinnosti zemědělských opatření ke zmírnění povodní a věkem. Ti, kteří vnímají protipovodňovou ochranu jako osobní odpovědnost, a ti, kteří jsou více nakloněni platit za povodňové pojištění, vykazují nižší pravděpodobnost spolupráce. Zjištění by mohla být využita k identifikaci zemědělců, kteří pravděpodobně přispějí k vytvoření stabilního koordinovaného schématu.

Citace: Brabec, J., Macháč, J., Kis, A., Ungvári, G. (2024). Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin. Journal of Flood Risk Management. https://doi.org/10.1111/jfr3.13027

Ke stažení: ↓ Factors influencing farmers‘ willingness to provide private land for a coordinated flood mitigation scheme in the Drin basin 

Článek zkoumá, jak děti z generace Z vnímají atraktivitu přírodě blízkých řešení a které ekosystémové služby považují za nejdůležitější.

Ke stažení: ↓ Talking to the young generation: perception of nature-based solutions’ attractiveness by children from Generation Z

Abstrakt: Zelené střechy (ZS) přispívají k ozeleňování měst a adaptaci na klimatickou změnu a patří do malé skupiny opatření, která lze realizovat i v hustě zastavěných oblastech. Přestože se množství ZS v posledních letech výrazně zvýšilo, jejich implementační potenciál nebyl na mnoha místech z různých důvodů naplněn. Investorům často chybí informace o reálných dopadech a proveditelnosti ZS. V tomto kontextu může ekonomické hodnocení ZS ocenit náklady a přínosy a poskytnout jasný ekonomický argument pro městské plánování a rozhodování. Analýza nákladů a přínosů (CBA) se obvykle používá ke zvýšení povědomí o pozitivních dopadech ZS. Neexistuje však jednotný přístup a její aplikace se v jednotlivých zemích liší, proto výsledky studií nelze snadno porovnávat. Cílem této studie je poskytnout informace o ekonomické hodnotě tří již realizovaných projektů ZS s využitím dvou alternativních přístupů CBA, konkrétně těch, které se používají v Česku a Portugalsku. Výsledky naznačují, že peněžně oceněné přínosy ZS jsou čtyřikrát až šestkrát vyšší než náklady související s realizací a údržbou ZS. Použití různých národních přístupů na stejnou případovou studii však může vést k rozdílu ve výsledcích o 13–106 %. Tento článek tudíž demonstruje, že ekonomická hodnota ZS je ovlivněna nejenom diskrecí autorů při práci s daty vstupujícími do CBA, ale také různými metodickými přístupy. Článek vliv těchto faktorů na výsledky ocenění ZS demonstruje na konkrétních případových studiích a zdůrazňuje potřebu větší standardizace metod ekonomického hodnocení ZS.

Citace: Hekrle, M., Liberalesso, T., Macháč, J., Matos Silva, C. (2023). The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches. Journal of Cleaner Production, 137531. https://doi.org/10.1016/j.jclepro.2023.137531

Ke stažení: ↓ The economic value of green roofs: A case study using different cost–benefit analysis approaches

Článek ukazuje, jak se význam ekosystémových služeb komunitních zahrad mění v době krizí, jako byla pandemie COVID-19 nebo růst cen potravin.

Abstrakt: Funkce komunitních zahrad (KZ) jsou ovlivňovány preferencemi uživatelů i vnějšími faktory, jako jsou vládní omezení nebo situace na trhu s potravinami. Nedávný nárůst cen potravin a omezení spojená s pandemií COVID-19 poukázaly na význam KZ nejen jako míst pro produkci potravin, ale také pro relaxaci. Tyto faktory ovlivnily míru ocenění přínosů, které KZ poskytují ve formě ekosystémových služeb (ES). Cílem této studie je demonstrovat, jak se ES poskytované komunitní zahradou „Žížala na Terase“ mění v obdobích krizí souvisejících s pandemií COVID-19 a se zvýšenými cenami potravin, které vyvolávají poptávku po vyšší potravinové soběstačnosti. Výsledky pro období pandemie COVID-19 naznačují, že význam sociální interakce a vzdělávacích ES výrazně poklesl, zatímco vzrostla role KZ jako míst pro rekreaci. Ve scénáři nárůstu cen potravin a související snahy o zvýšení potravinové soběstačnosti došlo v KZ k posílení produkčních ES na úkor rekreačních ES. Výsledky ekonomického hodnocení dále ukazují, že nejvýznamnějšími peněžně vyjádřenými ES poskytovanými KZ jsou kulturní ES, následované produkčními ES. Studie tak demonstruje jak multifunkčnost, tak adaptabilitu komunitních zahrad na současné společenské krize a dynamické městské podmínky.