Metodika, s níž si můžete spočítat, kolik ovoce a zeleniny se vypěstuje ve Vaší obci

Zahrádkaření, samozásobitelství, pěstování potravin, městské zemědělství, jedlá města. Možná se s těmito pojmy v poslední době setkáváte čím dál častěji. Domácí pěstování potravin je dlouhodobou součástí české i evropské kultury, zvýšeného zájmu veřejnosti i médií se dočkalo v souvislosti s pandemií Covidu-19 či vysokou inflací. Ač se to nemusí na první pohled zdát zřejmé, toto pěstování potravin mimo trh je velmi rozšířené a v Česku produkuje nezanedbatelné množství ovoce a zeleniny. Výzkumy ukazují, že v posledních dvou desetiletích se zahrádkaření věnuje přes 40 % domácností, data z podzimu 2022 uvádějí dokonce více než polovinu.

Metodika Vás provede postupem, jak spočítat produkci ovoce a zeleniny na zahrádkách a ve veřejné zeleni. Je určená zejména zástupcům samosprávy a veřejné správy, urbanistům, neziskovému sektoru, ale i občanům se zájmem o lokální potraviny. Součástí metodiky je i excelová kalkulačka, která výpočet usnadní pomocí zadání vstupních dat. Výpočty dovolují modelovat různé situace, měnit intenzitu pěstování, počty pěstitelů nebo rozlohu ploch věnovaných potravinám. Samotná metodika pak obsahuje více o kontextu a důležitosti zahrádkaření i tzv. „jedlých měst“ a najdete zde řadu odkazů k dalšímu čtení.

Citace: Vávra, J. (2022). Jedlé město: jak spočítat produkci ovoce a zeleniny v obci? Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Ke stažení:

Jedlé město: jak spočítat produkci ovoce a zeleniny v obci?(pdf.)

Kalkulačka pro ilustrační výpočty produkčního potenciálu obcí (dodatek ke studii) (excel)

Postoje obyvatel a zástupců měst ke komunikaci opatření.

Nedílnou součástí řešení projektu Obce mluví o vodě je nalezení, testování a systematizování nástrojů komunikace v plánování a realizaci opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve veřejném prostoru. V prvních dvou letech řešení projektu byla realizována tři rozsáhlá šetření zaměřující se na: (i) Současné přístupy, zkušenosti a potřeby komunikace opatření HDV ze strany zástupců měst; (ii) Postoje a přístupy široké veřejnosti k tématu HDV ve městech a ke komunikaci ze strany samospráv související s tímto tématem. Důraz byl kladen na odhalení preferovaných zdrojů informací a komunikačních kanálů. Zájem byl také o rozsah a obsah komunikace ve vazbě na vybraná podtémata související s hospodařením s dešťovou vodou a správou městské zeleně obecně; (iii) Experimentální testování obsahu komunikace v behaviorální laboratoři s cílem odhalit vliv použití narativů na zvýšení prosaditelnosti a akceptace opatření u široké veřejnosti.

Výzkumná zpráva shrnuje dosavadní poznatky z výše uvedených šetření ve vybraných městech v České republice.

Citace: Povolná, L., Macháč, J., Hekrle, M., Sýkorová, M., Hejtmánková, B., Staňková, N., Jánská, M., Olšová, P. (2022). Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická

Ke stažení: Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech (pdf.)

Kniha o finančních nástrojích ke snižování povodňových škod ve fázi obnovy i v delším časovém odstupu.

Financial schemes for flood recovery, if properly designed and implemented, might increase flood resilience. However, options for the increase of flood resilience during the recovery phase are to a large extent overlooked and the diversity of existing schemes shows that there has been a lack of consensus on how to achieve resilient flood recovery.

Financial Schemes for Resilient Flood Recovery investigates how the implementation of financial schemes (government relief subsidies, insurance schemes, buy-outs, etc.) might increase flood resilience. The chapters included in this edited volume address the following questions: Shall government relief subsidies exist when there is flood insurance in place, and, if so, how might they both be coordinated? Where (or how) to decide about build back better incentives and where to go for planned relocation programs? What is the distributional equity of financial schemes for flood recovery, and has it been sufficiently treated?

The book covers different approaches to flood recovery schemes with specific intervention rationales in different countries. Empirical evidence provided clearly shows the great diversity of financial flood recovery schemes. This diversity of state-funded schemes, private-based insurance schemes, and hybrids as well as planned relocation schemes indicates a lack of a consistent and strategic approach in flood risk management and flood resilience about flood recovery.

The chapters in this book were originally published in the Environmental Hazards.

Full citation: Slavíková L,, Hartmann, T., & Thaler, T. (2021). Financial Schemes for Resilient Flood Recovery (1st ed.). Routledge, Taylor & Francis Group.

Kniha usiluje o propojení územního plánování a politiky se strategiemi snižování povodňových škod v Evropě. 

Centralising the role of land and landowners, Spatial Flood Risk Management brings together knowledge from socio-economy, public policy, hydrology, geomorphology, and engineering to establish an interdisciplinary knowledge base on spatial approaches to managing flood risks. The final LAND4FLOOD COST Action book brings together more than 25 authors from different disciplines and different European countries to discuss existing challenges.

Kniha v on-line verzi je k dispozici zdarma zde: Hartmann, T., Slavíková, L., Wilkinson, M. (2022): Spatial flood risk management. Edward Elgar.