Institut pro Ekonomickou a Ekologickou Politiku Člen akademického společenství 
Studenti se mohou hlásit na 17. ročník Bilaterální školy o energetických systémech v ČR a Rakousku.
Proběhl seminář Příležitosti a výzvy pro transformaci energetiky ve střední Evropě
V Praze se 22. 11. 2021 sešli přední odborníci v oblasti energetiky a diskutovali, jaké příležitosti a výzvy čeká region střední Evropy v následujících dekádách v souvislosti s očekávanou transformací energetiky umožňující přechod k nízkouhlíkové ekonomice.
Mezinárodní diskusní seminář „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“ byl organizován v rámci spolupráce Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) s Institutem pro ekologickou a ekonomickou politiku UJEP, ČVUT a Technickou univerzitou ve Vídni.
Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). V souvislosti s nečekaným výrazným růstem cen energií (nejen v ČR) v důsledku nižší produkce energie z obnovitelných zdrojů, nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek a dalších faktorů zaznívají pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU.
„Jsme rádi, že se nám i v této covidem silně ovlivněné době podařilo zorganizovat interdisciplinární seminář pro odbornou veřejnost s osobní účastí zahraničních expertů. Přítomní tak měli možnost živě diskutovat aktuální otázky transformace energetiky s kolegy z Rakouska a Řecka, což je vždy přínosnější, než pouhé online setkání.“ Uvedl po akci Dr. Jiří Louda, tajemník Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku a vědecký pracovník IEEP (FSE UJEP).
Diskusní seminář, kterého se zúčastnilo 25 účastníků z řad akademiků, soukromých firem, veřejné správy a neziskových organizací, proběhl hybridní formou. Tedy většina presentujících i hostů byla účastna osobně, někteří se však připojili online.
Celou akci otevřel Mag Georg Zehetner, LL.M. (rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR) společně s prof. Ing. Jaroslavem Knápkem, CSc. (vedoucím Katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd, FEL ČVUT), který měl zároveň přednášku o aktuálních výzvách transformace české energetiky. Dipl. Ing. Jaroslav Míl, MBA, který dříve působil mj. jako předseda představenstva a generální ředitel ČEZ, a.s., vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, hovořil o energickém výhledu ČR a střední Evropy do roku 2040. V rámci prvního bloku vystoupili dále prof. Reinhard Haas, vedoucí Energy Economic Group z Technické univerzity ve Vídni a Dr. Nikolaos Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity v Řecku.
Druhý blok diskusního semináře byl zaměřen na rozvoj udržitelné a nízkoemisní dopravy. Zde vystoupili Ing. Tomáš Chmelík, Ph.D. – vedoucí manažer čisté mobility skupiny ČEZ, doc. Dr. Amela Ajanovic z Technické univerzity ve Vídni a doc. Ing. Eliška Vejchodská, Ph.D., která působí na UJEP.
Celý diskusní seminář pak přednáškou o rakouském přístupu k nízkouhlíkovému stavitelství zakončil prof. Dr. Wolfgang Streicher, prorektor Univerzity Innsbruck.
Prezentace z diskusního semináře bude možné nalézt webových stránkách www.energy-europe.org.
Posláním Česko-rakouské expertní skupiny pro energetiku (CZ-AT EEG) je podpora veřejné diskuse v širším okruhu především českých a rakouských odborníků k otázkám vztahu energie, životního prostředí, ekonomiky a společnosti. Proto skupina každoročně organizuje konferenci, která je určena především odborné veřejnosti z řad veřejné správy a akademické sféry.
Přijďte na mezinárodní diskusní seminář na téma „Opportunities and Challenges for Energy Transformation in Central Europe“, 22.11.2021
Klimaticky neutrální Evropa do roku 2050 patří mezi jeden z nejdůležitějších, ale také nejambicióznějších cílů Evropské unie. Do roku 2030 by členské země EU měly snížit emise skleníkových plynů o 55 % (oproti roku 1990). Avšak v důsledku post-covidovému rozjíždění ekonomik, nižší produkci energie z obnovitelných zdrojů, než se očekávalo a nepředpokládanému růstu cen emisních povolenek výrazně roste cena energií. To vyvolává mnohé pochybnosti o dosažitelnosti a společenské akceptovatelnosti cílů tzv. Zeleného údělu EU. Jak se na příležitosti a hrozby transformace energetiky ve střední Evropě dívají odborníci z praxe i akademického prostředí?
Diskusní seminář otevře Georg Zehetner – rada-vyslanec a zástupce velvyslankyně Rakouska v ČR. Dále vystoupí např. Jaroslav Míl, který dříve působil mj. jako vládní zmocněnec pro jadernou energetiku, generální ředitel ČEZ nebo prezident Svazu průmyslu a dopravy, Reinhard Haas a Amela Ajanovic – profesoři Technické univerzity ve Vídni, Jaroslav Knápek – profesor FEL ČVUT nebo Tomáš Chmelík – vedoucí oddělní e-mobility v rámci ČEZ, Eliška Vejchodská – odbornice na alternativní způsoby dopravy z UJEP, Wolfgang Streicher – prorektor Univerzity Innsbruck nebo Nikolaus Koltsaklis ze Západomakedonské univerzity zabývající energetickými trhy.
Kompletní program konference ke stažení zde.
Kdy: 22.11.2021 od 13h
Kde: Hotel Amarilis (Štěpánská 18, Praha)
Jazyk jednání: angličtina
Přihlášení: e-mailem na adrese simunek@ieep.cz do 10.11.2021
Kapacita je omezena na 30 účastníků.
Účast na akci je bezplatná.
Konferenci organizujeme ve spolupráci ČVUT, Technickou univerzitou ve Vídni a s Česko-rakouskou expertní skupinou pro energetiku (www.energy-europe.org), která byla jmenována vládami obou zemí v roce 2002, aby iniciovala odbornou diskusi aktuálních témat v energetice mezi odborníky z ČR, Rakouska, ale i dalších zemí.
3. ročník CzechEnviThesis spuštěn!
Celostátní soutěž bakalářských a diplomových prací v oblasti životního prostředí, kterou spoluorganizujeme, se znovu rozbíhá. Více informací zde: https://czechenvithesis.cz/.
VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu
Jak udržitelně nakládat s dešťovými vodami na městem vlastněných pozemcích, budovách a na veřejných prostranstvích
Publikace provádí představitele měst provádí přípravou, plánováním, realizací i údržbou opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve vazbě na modrou a zelenou infrastrukturu.
Kvůli stále častějším projevům klimatické změny, které se mimo jiné projevují střídáním delšího období sucha a přívalových srážek, si nejen akademické sféra, ale i zástupci samosprávy, státní správy i široká veřejnost uvědomují potřebu s dešťovou vodou lépe hospodařit – umožnit jí zasáknout se v místě jejího dopadu, po určitou dobu ji zadržet, anebo ji využívat pro zálivku vegetace či kropení ulic v horkých letních dnech. V městech se však stále setkáváme se zažitým pohledem, jenž dešťovou vodu považuje za problém, který je třeba co nejrychleji vyřešit tím, že dešťovou vodu z daného prostředí odvedeme do kanalizace. Metodika je určena pro zástupce měst, kteří chtějí nakládat s dešťovými vodami udržitelněji a pomocí tohoto přístupu podpořit i další městské systémy (modrou a zelenou infrastrukturu, zlepšení mikroklimatu v městském prostředí) a tím se adaptovat na změny klimatu.
Metodika popisuje procesní prostup od povolení po údržbu opatření HDV, poukazuje na pozitivní dopady opatření HDV i systému modré a zelené infrastruktury v měřítku celého města i jednotlivých veřejných prostranství a pomáhá představitelům měst se zorientovat v jednotlivých techničtějších i přírodě blízkých opatření HDV. Obsahuje přehledy opatření, jejich popisy a příklady dobré praxe z domova i zahraničí.
Citace: Sýkorová, M. a kol. (2021): VODA VE MĚSTĚ Metodika pro hospodaření s dešťovou vodou ve vazbě na zelenou infrastrukturu. Praha: České vysoké učení technické, 204 str.
Projekt: TJ02000067: VODA VE MĚSTĚ: Modrá a zelená infrastruktura mezioborově
Ke stažení zdarma na oficiálních stránkách: http://vodavemeste.cz/
PotravSOS: Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize
Podpora budování městských komunitních zahrad (KZ) ke zmírňování ekonomických a sociálních dopadů krizí.
Komunitní zahrady přináší řadu užitků svým členům nejen v podobě produkce plodin či podpory sociálních vztahů, ale i ostatním obyvatelům měst. Jakožto prvek zeleně v urbánním prostředí přispívají ke zvyšování kvality života díky poskytování ekosystémových služeb, mezi které patří regulace dešťového odtoku, regulace kvality ovzduší či ochlazování mikroklimatu. V širším hledisku pak plní i vzdělávací, rekreační a kulturní funkci, jsou místem pro bezpečné setkávání ve veřejném prostoru, místem pro kulturní akce, vzdělávání dětí atd. Z pohledu městských zastupitelů plní cíle adaptační strategie na změnu klimatu, mohou přispívat i k rozvoji zanedbaných a jinak nevyužitých městských pozemků. Podpora městských KZ je tak přínosná i pro obyvatele, kteří nejsou přímo postiženi dopady krizí.
Cílem tohoto mezioborového projektu je určení potenciálu snížení negativních dopadů krizí pomocí zřizování komunitních zahrad na městských pozemcích vedoucí ke zvýšení potravinové soběstačnosti obyvatel měst. Výzkumem mezi členy komunitních zahrad, koordinátory, ale i obyvateli a zastupiteli měst dojde k určení přínosu komunitních zahrad v době krize (spojené s COVID-19), k identifikaci bariér k zakládání městských KZ a nalezení nejvhodnějších pozemků, a rovněž k ověření poptávky obyvatel po zapojení se do městského zemědělství v komunitních zahradách. Nakonec tak bude určen celkový potenciál zakládání KZ městy pro zmírňování dopadů negativních ekonomických a sociálních krizí na obyvatele.
Řešitelský tým IEEP v tomto projektu navazuje na předchozí výzkumy zabývající se přínosy komunitních zahrad a motivacemi jejích členů. Poznatky budou ve spolupráci s KOKOZA, o.p.s. dále rozšiřovány a poslouží k podpoře budování konkrétních městských komunitních zahrad ve vybraných městech.
| Zadavatel: | Technologická agentura ČR (TL05000718) |
| Období řešení: | 05/2021 – 12/2023 |
| Kontaktní osoba: | Jan Macháč, e-mail: machac@ieep.cz |
| Řešitelský tým: | Jan Macháč, Lenka Dubová, Marek Hekrle, Jan Vávra |
| Ve spolupráci: | KOKOZA, o.p.s. (další uchazeč) |
| Výstupy: | Macháč, Dubová, Vávra a kol. (2023): Zpráva pro klíčové aktéry č. 5: Význam komunitních zahrad v době krizí: Od relaxace po potravinovou soběstačnost
Macháč, Dubová, Hekrle a kol. (2023): Komunitní zahrady: Proč a kde zakládat nové zahrady ve městech? Souhrnná výzkumná zpráva. Macháč a kol. (2023). Záznam jednotlivých příspěvků ze závěrečné konference „Pěstování a zmírňování krizí, aneb od setkávání k potravinové soběstačnosti“ konané v rámci Dne modrozelených měst 2023 jsou dostupné na našem na našem YouTube kanálu: https://www.youtube.com/ |
Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE
Jak postupovat při peněžním vyčíslení externalit v zemědělství?
Metodika představuje komplexní metodický nástroj pro peněžní vyjádření výše externalit spojených s produkcí biomasy a se zemědělskou produkcí obecně. Cílem metodiky je možnost tyto externality zahrnout do rozhodování o volbě pěstovaných plodin a o způsobech hospodaření na zemědělsky využívané půdě. Metodika ve vztahu k ocenění externalit aplikuje koncept ekosystémových služeb, vymezuje hlavní metody a popisuje jednotlivé kroky pro peněžní vyjádření dílčích externalit. Současně obsahuje ukázkový příklad aplikace postupu peněžního vyjádření hodnoty negativních externalit spojených s erozí a retencí vody na jižní Moravě. Nedílnou součástí metodiky je také popis metod vhodných pro oceňování externalit (příloha 1) a přehled peněžních hodnot pro dílčí ekosystémové služby (příloha 2).
Jedná se o dílčí výstup projektu „Ekonomická podpora strategických a rozhodovacích procesů na národní i regionální úrovni vedoucí k optimálnímu využití obnovitelných zdrojů energie, především pak biomasy, při respektování potravinové soběstačnosti a ochrany půdy“, více informací o něm zde.
Citace: Macháč, J. et al. (2020). Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP).
Ke stažení: ↓ Metodika ocenění externalit produkce biomasy a zahrnutí jejich vlivů do regulace rozvoje OZE
Nová studie: Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu?
Reprezentativní šetření a hloubkové rozhovory s domácnostmi o nakládání se srážkovou vodou.
Ve spolupraci se STEM jsme v roce 2017 a 2020 zorganizovali šetření u domácností podpořené hloubkovými rozhovory.
Více o studii se dozvíte zde.
Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření
Jak lidé vnímají přírodě blízká protipovodňová opatření a jaký je přínos jejich realizace?
Úspěšná realizace opatření snižujících povodňové riziko je průnikem návrhu funkčních řešení, ekonomických možností dotčených subjektů a jejich motivací opatření realizovat, případně poskytnout při jejich realizaci součinnost.
Tato studie se zabývá socioekonomickými aspekty, které úspěšnost a prosaditelnost realizace opatření významně ovlivňují. V řešeném povodí řeky Olešky odhaluje preference obyvatel a zemědělců, jejich vnímání estetické stránky a funkčnosti možných (zejména přírodě blízkých) opatření, která jsou v souvislosti se snížením povodňových rizik nejčastěji diskutována. Součástí studie je rovněž ekonomické hodnocení plošné aplikace vybraného opatření na rizikové pozemky v řešeném území.
Jedná se o dílčí výstup z projektu STRIMA II, více informací o něm zde.
Citace: Macháč, J. et al. (2020). Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Ke stažení: ↓ Aplikace přírodě blízkých opatření v povodí Olešky: Výsledky socioekonomických šetření
Nakládání se srážkovou vodou – ekonomické nástroje, bariéry a motivace domácností
Proč české domácnosti (ne)využívají srážkovou vodu? Jak fungují pozitivní a negativní regulační nástroje v této oblasti?
Změny hydrologického režimu a jejich dopady v podobě sucha, přívalových srážek a lokálních povodní vyžadují změnu hospodaření s vodními zdroji. Vedle jiných oblastí se usiluje také o udržitelnější a efektivnější nakládání s vodou v domácnostech. Zachycená srážková voda může u domácností nahradit část spotřeby pitné vody. Lze ji použít zejména k zalévání zahrady a dále v případě existence dvojích rozvodů vody v domě také ke splachování toalet, úklidu nebo praní. Průběžně řešený tematický záměr si klade za cíl opakovanými sociologickými šetřeními analyzovat motivace českých domácností k zadržování a využívání srážkové vody a jejich změny v čase. Dále jsou s pomocí analýz regulace hodnoceny dopady ekonomických nástrojů v této oblasti.
Na tematickém záměru spolupracujeme s agenturou STEM a Fakultou stavební ČVUT.
| Zadavatel: | TAČR, SMART-ITI |
| Období řešení: | 2017 – 2023 |
| Kontaktní osoba: | Lenka Slavíková, e-mail: slavikova@ieep.cz, lenka.slavikova@ujep.cz |
| Řešitelský tým: | Lenka Slavíková, Jan Macháč |
| Výstupy: | Slavíková a kol. (2021): Proč české domácnosti nevyužívají srážkovou vodu? |
| Výstupy: | Slavíková, Macháč. (2021): Proč a jak české domácnosti (ne)hospodaří se srážkovou vodou? Zpráva pro klíčové aktéry č. 2 |