Třetí reprezentativní šetření o nakládání se srážkovou vodou u domácností

V roce 2023 pokračoval dlouhodobý výzkum zaměřený na chování českých domácností ve vazbě na hospodaření s dešťovou vodu. Zástupci českých domácností prostřednictvím dotazníkového šetření realizovaného ve spolupráci se STEM vyjádřili svůj přístup a motivaci k efektivnímu využití tzv. dešťovky. Reprezentativní šetření se zaměřilo na: (i) zdroje vody v domácnostech; (ii) nakládání se srážkovou vodou; (iii) motivace domácností k akumulaci srážkové vody; a (iv) motivace domácností k většímu využívání srážkové vody v budoucnu. Kromě roku 2023 probíhalo v letech 2017 a 2020, což přineslo možnost porovnávat výsledky a vývoj problematiky v posledních letech zahrnujících jak období před zavedením dotačního programu Dešťovka (2017), tak dvě následná období. Studie graficky prezentuje a vysvětluje získané výsledky a popisuje, jakým způsobem by se mohlo využívání srážkové vody v České republice zvýšit.

Citace: Čermáková, N., Slavíková, L., Macháč, J. (2023). České domácnosti a jejich motivace k (ne)využívání srážkové vody. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická.

Studie: ↓ České domácnosti a jejich motivace k (ne)využívání srážkové vody

Kniha pro efektivní komunikaci při realizaci projektů pro hospodaření s dešťovou vodou.

Dobrá komunikace je založena na jejím dobrém načasování, formě i obsahu. V neposlední řadě také na osobě, která komunikuje, i na odvaze čelit negativní nebo žádné zpětné vazbě, která je s komunikací mnohdy spojená. Tato kniha upozorňuje na rizika, která s komunikací napříč fázemi realizace HDV souvisí, nabízí řešení a motivuje. Hledá dobrou praxi napříč českými městy, velkými i malými. Čtenáři nabízí inspiraci a pomůže k lepšímu přijímání projektů ze strany veřejnosti. Kniha charakterizuje aktéry komunikace s důrazem na veřejnost, proces komunikace a jak jej svázat s procesem implementace HDV a přehled devítky pravidel pro komunikaci obce s veřejností. Text provází řada příkladů z reality českých měst včetně případových studií.

Citace: Povolná, L.; Macháč, J. a kol. (2023). OBCE MLUVÍ O VODĚ: Pravidla a postupy pro komunikaci vybraných opatření na hospodaření s dešťovou vodou mezi místní samosprávou a veřejností. Ústí nad Labem: UJEP a ČVUT. 80 stran.

Ke stažení zde

Souhrnná výzkumná zpráva o komunitních zahradách, jejich významu, funkcích a potenciálu pro česká města

Souhrnná výzkumná zpráva shrnuje výsledky tříletého výzkumu zaměřeného na potenciál komunitních zahrad snižovat negativní dopady krizí a na motivace klíčových aktérů v Česku komunitní zahrady zakládat, spravovat a dlouhodobě podporovat. Výzkum odhalil motivace členů a koordinátorů stávajících komunitních zahrad, aktivity na nich realizované, množství a počet pěstovaných plodin i vliv pandemie COVID-19 na fungování komunitních zahrad. Významnou částí byla také šetření zaměřená na roli měst v procesu zakládání komunitních zahrad. Souhrnná výzkumná zpráva přináší mapování charakteristik vhodných pozemků pro založení komunitní zahrady ve městech a ověřuje také možnost v českém prostředí uplatnit koncept městem zřizovaných zahrad s rozšířenou produkční funkcí v praxi.

Citace: Macháč, J.; Dubová, L.; Hekrle, M.; Vávra, J.; Černá, A.; Meyer, P. a Pokorná, R. (2023). Komunitní zahrady: Proč a kde zakládat nové zahrady ve městech? Souhrnná výzkumná zpráva. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku.

Projekt: TL05000718: PotravSOS: Zvýšením potravinové soběstačnosti k odolnosti společnosti vůči dopadům krize

Ke stažení zdarma ZDE

Kniha s výsledky ekonomického hodnocení opatření modrozelené infrastruktury v ČR

Kniha ´Modrozelená města: Příklady adaptačních opatření v ČR a jejich ekonomické hodnocení´ přináší do českého prostoru unikátní pohled, který ukazuje užitečnost propojení zelené a modré infrastruktury a jeho potřebnost pro zdravý organismus města. Nezbytnost adaptace na klimatické změny chápe jako příležitost, nikoli neřešitelný problém. Zaměřuje se na často přehlížené společenské a socio-ekonomické aspekty plánování a realizace jednotlivých opatření. Českému čtenáři srozumitelně zprostředkovává popis přínosů jednotlivých modrozelených realizací a jejich peněžní ocenění, a tím napomáhá vyvážit vynaložené investiční a provozní náklady. 

V knize jsou prezentovány výsledky ekonomického hodnocení nákladů, přínosů a celospolečenské návratnosti celkem 15 opatření modrozelené infrastruktury z celé České republiky. Hodnoceny byly jak běžněji využívaná, tak inovativní řešení jako jsou například dešťové záhony, kořenová čistírna odpadních vod realizovaná jako součást zelené střechy nebo ozelenění tramvajových pásů pomocí rozchodníků.

Citace: Macháč, J.; Hekrle, M. a kol. (2022). Modrozelená města: Příklady adaptačních opatření v ČR a jejich ekonomické hodnocení. Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP). ISBN 978-80-7561-405-6. 86 stran. 

Ke stažení: Celá kniha ZDE

Metodika, s níž si můžete spočítat, kolik ovoce a zeleniny se vypěstuje ve Vaší obci

Zahrádkaření, samozásobitelství, pěstování potravin, městské zemědělství, jedlá města. Možná se s těmito pojmy v poslední době setkáváte čím dál častěji. Domácí pěstování potravin je dlouhodobou součástí české i evropské kultury, zvýšeného zájmu veřejnosti i médií se dočkalo v souvislosti s pandemií Covidu-19 či vysokou inflací. Ač se to nemusí na první pohled zdát zřejmé, toto pěstování potravin mimo trh je velmi rozšířené a v Česku produkuje nezanedbatelné množství ovoce a zeleniny. Výzkumy ukazují, že v posledních dvou desetiletích se zahrádkaření věnuje přes 40 % domácností, data z podzimu 2022 uvádějí dokonce více než polovinu.

Metodika Vás provede postupem, jak spočítat produkci ovoce a zeleniny na zahrádkách a ve veřejné zeleni. Je určená zejména zástupcům samosprávy a veřejné správy, urbanistům, neziskovému sektoru, ale i občanům se zájmem o lokální potraviny. Součástí metodiky je i excelová kalkulačka, která výpočet usnadní pomocí zadání vstupních dat. Výpočty dovolují modelovat různé situace, měnit intenzitu pěstování, počty pěstitelů nebo rozlohu ploch věnovaných potravinám. Samotná metodika pak obsahuje více o kontextu a důležitosti zahrádkaření i tzv. „jedlých měst“ a najdete zde řadu odkazů k dalšímu čtení.

Citace: Vávra, J. (2022). Jedlé město: jak spočítat produkci ovoce a zeleniny v obci? Ústí nad Labem: Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku

Ke stažení:

Jedlé město: jak spočítat produkci ovoce a zeleniny v obci?(pdf.)

Kalkulačka pro ilustrační výpočty produkčního potenciálu obcí (dodatek ke studii) (excel)

Postoje obyvatel a zástupců měst ke komunikaci opatření.

Nedílnou součástí řešení projektu Obce mluví o vodě je nalezení, testování a systematizování nástrojů komunikace v plánování a realizaci opatření pro hospodaření s dešťovou vodou (HDV) ve veřejném prostoru. V prvních dvou letech řešení projektu byla realizována tři rozsáhlá šetření zaměřující se na: (i) Současné přístupy, zkušenosti a potřeby komunikace opatření HDV ze strany zástupců měst; (ii) Postoje a přístupy široké veřejnosti k tématu HDV ve městech a ke komunikaci ze strany samospráv související s tímto tématem. Důraz byl kladen na odhalení preferovaných zdrojů informací a komunikačních kanálů. Zájem byl také o rozsah a obsah komunikace ve vazbě na vybraná podtémata související s hospodařením s dešťovou vodou a správou městské zeleně obecně; (iii) Experimentální testování obsahu komunikace v behaviorální laboratoři s cílem odhalit vliv použití narativů na zvýšení prosaditelnosti a akceptace opatření u široké veřejnosti.

Výzkumná zpráva shrnuje dosavadní poznatky z výše uvedených šetření ve vybraných městech v České republice.

Citace: Povolná, L., Macháč, J., Hekrle, M., Sýkorová, M., Hejtmánková, B., Staňková, N., Jánská, M., Olšová, P. (2022). Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Ústí nad Labem: Fakulta sociálně ekonomická

Ke stažení: Jak mluvit s veřejností o implementaci opatření na hospodaření s dešťovou vodou ve městech (pdf.)

Kniha o finančních nástrojích ke snižování povodňových škod ve fázi obnovy i v delším časovém odstupu.

Financial schemes for flood recovery, if properly designed and implemented, might increase flood resilience. However, options for the increase of flood resilience during the recovery phase are to a large extent overlooked and the diversity of existing schemes shows that there has been a lack of consensus on how to achieve resilient flood recovery.

Financial Schemes for Resilient Flood Recovery investigates how the implementation of financial schemes (government relief subsidies, insurance schemes, buy-outs, etc.) might increase flood resilience. The chapters included in this edited volume address the following questions: Shall government relief subsidies exist when there is flood insurance in place, and, if so, how might they both be coordinated? Where (or how) to decide about build back better incentives and where to go for planned relocation programs? What is the distributional equity of financial schemes for flood recovery, and has it been sufficiently treated?

The book covers different approaches to flood recovery schemes with specific intervention rationales in different countries. Empirical evidence provided clearly shows the great diversity of financial flood recovery schemes. This diversity of state-funded schemes, private-based insurance schemes, and hybrids as well as planned relocation schemes indicates a lack of a consistent and strategic approach in flood risk management and flood resilience about flood recovery.

The chapters in this book were originally published in the Environmental Hazards.

Full citation: Slavíková L,, Hartmann, T., & Thaler, T. (2021). Financial Schemes for Resilient Flood Recovery (1st ed.). Routledge, Taylor & Francis Group.

Kniha usiluje o propojení územního plánování a politiky se strategiemi snižování povodňových škod v Evropě. 

Centralising the role of land and landowners, Spatial Flood Risk Management brings together knowledge from socio-economy, public policy, hydrology, geomorphology, and engineering to establish an interdisciplinary knowledge base on spatial approaches to managing flood risks. The final LAND4FLOOD COST Action book brings together more than 25 authors from different disciplines and different European countries to discuss existing challenges.

Kniha v on-line verzi je k dispozici zdarma zde: Hartmann, T., Slavíková, L., Wilkinson, M. (2022): Spatial flood risk management. Edward Elgar.

Jak motivovat domácnosti snižovat množství produkovaného odpadu poplatky a dalšími dobrovolnými nástroji ovlivňujícími lidské jednání?

Jaké nástroje lze použít pro implementaci climate-smart lesnictví v horských oblastech Evropy?

Abstrakt: Implementing the Climate-Smart Forestry (CSF) concept into practice requires interaction among key stakeholders, especially forest owners and managers, policymakers (or regulators in general), forest consultants, and forest users. But what could be the most effective policy instruments to achieve climate smartness in mountain forests? Which ones would be the most acceptable for forest owners? And for the local forest communities? Should they be designed and implemented with the use of participatory approaches or rather on a top-down basis? This chapter summarizes key policy instruments structured in three subsequent categories: command-and-control, voluntary market-based instruments, and community cooperation. It provides examples of their functioning in the forestry sector and discusses their suitability for the implementation of climate smart forestry. It appears that there are many policy instruments used with varying degrees of success such as forest concessions or voluntary certification schemes. A wide range of instruments are responding to direct regulation; this has been seen as insufficient to deal with natural hazards and calamities.

Citace: Dubova L. et al. (2022) Review of Policy Instruments for Climate-Smart Mountain Forestry. In: Tognetti R., Smith M., Panzacchi P. (eds) Climate-Smart Forestry in Mountain Regions. Managing Forest Ecosystems, vol 40. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-030-80767-2_14

Ke stažení: ↓ Review of Policy Instruments for Climate-Smart Mountain Forestry