Jak se připravit na implementaci taxonomie EU v zemědělském sektoru v ČR? Vývoj nástrojů na podporu rozhodování a hodnocení dopadů regulace

Pro naplňování cílů EU v rámci New Green Deal, dosahování uhlíkové neutrality apod. vzniká řada dílčích nástrojů. Jedním z nich je Taxonomie EU, která představuje systém klasifikace ekonomických aktivit vzhledem k jejich environmentálním dopadům. Taxonomie EU má za cíl podpořit soukromé investice do udržitelného růstu a přispět ke klimaticky neutrální ekonomice v řadě různých odvětví. Zemědělství je jedním z nich.

Cílem projektu je příprava vhodného prostředí pro zavedení chystaných požadavků EU na hodnocení udržitelnosti hospodaření v resortu zemědělství a lesnictví, resp. vytvoření klasifikačního systému tohoto hodnocení, tzv. Taxonomie, a to jak pro cílové podniky, které budou mít povinnosti či záměr hodnocení provádět a zveřejňovat, tak pro finanční instituce a investory. Součástí projektu, který na základě analýzy vhodných datových podkladů (IS RESTEP, další veřejné i neveřejné zdroje), přístupů typu Life Cycle Assessment, uhlíková stopa, vodní stopa apod. a evropských i národních požadavků připraví metodiku a sadu softwarových nástrojů pro podniky a finanční sféru, bude také komplexní a průběžně projednávaný podklad pro rozhodování Ministerstva zemědělství k nastavení celého systému.

Tým IEEP se v projektu zaměří na institucionální analýzu a hodnocení dopadů zavádění Taxonomie EU v oblasti zemědělství. Bude proto provedena analýza případných konfliktů a bariér spojených s implementací klasifikačního systému udržitelného zemědělství ve vazbě na klíčové aktéry (MZe, MŽP, zemědělské podniky, poskytovatelé úvěrů a pojištění, investory apod.) a dále budou vyhodnoceny celkové dopady zavádění ve vazbě na vzniklý návrh klasifikačního systému udržitelného zemědělství v podobě dokumentu obdobnému ke zprávám RIA.

Analýza dopadů omezené alokace finančních prostředků pro velké podniky v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK).

Dle rozhodnutí Evropské komise (C 2015; 3039) může v programu OPPIK podpora velkých podniků dosáhnout maximálně (po zohlednění všech výjimek a dalších okolností) necelých 30 % z celkové alokace OPPIK. Toto omezení ohrožuje možnosti vyčerpat disponibilní prostředky programu a tedy dosáhnout cílů OPPIK. Jedním z těchto cílů je i dosažení výrazných úspor energie v rámci specifického cíle 3.2 Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a 3.5 Zvýšit účinnost soustav zásobování teplem. V rámci projektu byla provedena ex-post analýza projektů podpořených v minulém programovacím období (2007–2013) a proveden výpočet pravděpodobných efektů OPPIKu za stávajícího nastavení programu z hlediska možnosti podpory malých a velkých podniků ve stávajícím programovacím období (2014–2020). Byla také provedena analýza absorpční kapacity pro některé prioritní osy a právní analýza korektnosti stávajícího nastavení OPPIK.

Vyčíslení vyvolaných nákladů regulace souvisejících s ohlašováním údajů povinných subjektů do Integrovaného registru znečišťování.

Tým IEEP ve spolupráci s VYCERRO provedl reprezentativního šetření u náhodně vybraného vzorku povinných subjektů (zejména středních a velkých podniků), které se týkalo vícenákladů spojených s ohlašováním údajů do Integrovaného registru znečišťování (tzv. vyvolané náklady regulace). Jako hlavní kategorie vyvolaných nákladů byly identifikovány mzdové náklady, outsourcing (náklady na externí dodavatele) a náklady na měření a software. Studie si kladla za cíl odpovědět na otázky, jaká je výše a struktura těchto nákladů (v celkových relacích i v členění podle různých kategorií povinných subjektů) a jaké jsou hlavní faktory determinující nákladovou úroveň.

Provedení hodnocení dopadů regulace u vybraných zákonů a nástrojů regulace v České Republice.

IEEP se pravidelně zabývá hodnocením dopadů regulace (proces RIA) návrhů českých zákonů a dalších regulačních nástrojů:

• V roce 2015 – 2016 byla pro Ministerstvo životního prostředí ČR provedena RIA návrhu zákona o výrobních s ukončenou životností.
• V roce 2015 byla pro Ministerstvo pro místní rozvoj ČR zpracována RIA novely zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví.
• V roce 2007 byla pro Ministerstvo vnitra ČR provedeno hodnocení dopadů regulace pro veřejné projekty a programy včetně návrhu jednotného postupu/metodiky RIA.

Zavádění ekologických daní v zemích EU – analýza specifik u nových členských států.

Projekt se zabýval detailní analýzou energeticky náročných odvětví v zemích Evropské Unie a zkoumal krátkodobé a dlouhodobé efektů tzv. „zelených daňových reforem“ na tato odvětví. Komplexnost analýzy spočívala v použití různých metodologických přístupů včetně rozsáhlých ekonometrických modelů a případových studií.

Analýzy vlivů zaváděných administrativních a ekonomických nástrojů ochrany životního prostředí na makroekonomické agregáty (HDP a inflaci).

Dynamické změny na poli ochrany životního prostředí v období transformace měly velký dopad na makroekonomické veličiny v České republice. Zavádění přísnějších limitů pro vypouštění škodlivých látek či zvýšené nároky na kvalitu čistíren odpadních vod s sebou přinášely podnikům i domácnostem značné dodatečné náklady. To se zprostředkovaně projevovalo na hodnotách vybraných makroagregátů, jako např. v růstu HDP či míře inflace. Projekt se zabýval modelováním očekávaných dopadů v politice státu na poli ochrany životního prostředí na makroagregáty v České Republice.